Uhlí je stále významným tuzemským palivem

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Foto: MPO

Ministr průmyslu a ochodu Jan Mládek (ČSSD). Foto: MPO

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek letos zápolil s ANO nejen v senátních volbách, ale i v otázce kompenzací pro ostravské a severočeské horníky. Coby odborníka ČSSD v oblasti energetiky jsme se ho proto zeptali na to, jak vidí budoucnost českého uhlí.

Mělo by v energetické koncepci ČR hrát uhlí významnější, nebo menší roli?

Státní energetické koncepce (SEK) počítá s tím, že uhlí bude hrát postupně stále menší význam v porovnání s aktuální situací a historickým vývojem našeho energetického mixu, a to zejména ve prospěch růstu podílu bezemisních zdrojů. I přes tento fakt je ale uhlí stále velmi významným tuzemským palivem a je důležité ho v energetickém mixu uchovat. Samozřejmě není vyloučeno, že může v průběhu času dojít ke změně některých důležitých faktorů a vstupů, na základě kterých byla aktuální SEK postavena. I proto ji musíme nejméně každých pět let vyhodnocovat a případně aktualizovat.

Čtěte také:
Antifosilní zákon je deklarativní norma
Kovačovská má pochybnosti o antifosilním zákonu

Experti, kteří nedávno vystoupili na ústeckém energetickém fóru, se však shodují na tom, že SEK je zastaralá už dnes a že na konci 30. let nebudeme mít odkud chybějící elektřinu dovézt. Souhlasíte s nimi?

Liberalizovaná energetika vykazuje naprosto jinou dynamiku než před několika desítkami let. SEK nemůžeme považovat za zastaralou jen proto, že se například nepostaví plánovaný plynovod. To bychom museli mít novou koncepci každý rok. SEK považuje za nezbytné, abychom byli schopni pokrýt spotřebu elektřiny z vlastních zdrojů i v dlouhodobém horizontu. K tomu je důležitá jaderná energetika. Dosud ale nic nenasvědčuje tomu, že by byly klíčové milníky v rozvoji jádra ohroženy.

Je podle vás aktuální nastavení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách vyhovující?

Vláda vloni rozhodla o posunutí hranice územně ekologických limitů těžby na lomu Bílina a zároveň uložila ministrovi průmyslu a obchodu každoročně do roku 2020 vyhodnocovat plnění cílů a opatření SEK, včetně dopadů na podnikatelské prostředí, veřejný sektor i domácnosti, a zpracovat analýzu potřeb hnědého uhlí.

Není vyloučeno, že by mohlo dojít ke změně některých důležitých faktorů a územně ekologické limity přehodnotit

Vláda v tuto chvíli necítí potřebu přehodnocovat nastavení limitů těžby hnědého uhlí. Není ovšem vyloučeno, že by mohlo dojít ke změně některých důležitých faktorů, které SEK ovlivní. V takovém případě by bylo možné územně ekologické limity přehodnotit.

Souhlasíte s kompenzacemi pro horníky ohrožené úpadkem těžby uhlí? Měl by k nim stát přistupovat jednotně?

MPO navrhlo zavést příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejícím s restrukturalizací a útlumem právnických osob v insolvenci, zabývajících se těžbou černého uhlí. Vláda toto opatření přijala. V současné době je tak zaměstnancům OKD, kteří ztratili práci, vyplácen prostřednictvím státního podniku DIAMO tento takzvaný restrukturalizační příspěvek. Jde o jedno ze sekundárních opatření, přijímaných v souvislosti s řešením tíživé ekonomické situace těžebních společností. Sekundární proto, že primární, neboli přímou ekonomickou podporu, není možné těžebním společnostem poskytovat.

Přijatým nařízením ze dne 5. října 2016 vláda komplexně dokončila zmírnění nežádoucích sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem všem zaměstnancům právnických osob těžících uhlí nebo uran hlubinným způsobem. Jde o jedno ze sociálních opatření státu především pro severní Čechy, Ostravsko, Karvinsko, a Vysočinu a skupiny zaměstnanců, kteří mají být v nejbližších letech propuštěni

A neměli by mostečtí horníci, kteří přijdou o práci kvůli rozhodnutí neposunout limity, dostat větší podporu než horníci z OKD, která se do tíživé situace dostala sama?

Horníci z OKD tíživou situaci společnosti nezavinili. Nevidím důvod, proč by tedy měli nést následky současného stavu OKD, kterou způsobili dřívější vlastníci společnosti a její management. Za situaci, do které se dostávají horníci z Mostecka, nemohou ani oni, ani majitelé dolů.

Jaké je podle vás největší riziko pro energetickou bezpečnost ČR?

Největším rizikem pro energetickou bezpečnost ČR je výpadek v zásobování elektrickou energií nebo důležitými palivo-energetickými komoditami, na kterých je bezprostředně závislá, zejména zemním plynem a ropou. K tomu může dojít v důsledku přetížení sítě, živelné katastrofy nebo geopolitického vývoje. Naše energetická bezpečnost je však na relativně vysoké úrovni. V případě elektřiny jsme soběstační a u zemního plynu a ropy máme zajištěnu diverzifikaci dopravních tras i zemí původu.

Mohlo by vás zajímat:
Rypadlo KK1300 těží uhlí v dolech Bílina
NOEN staví unikátní rýpadlo pro Bulhary
V šachtě se prohání Batmanovo žihadlo