Doba čtení:2 m, 46 s
V průsecích pod elektrickým vedením u Teplárny Kladno vznikly nové biotopy. Žijí v nich i vzácní motýli, konkrétně ohrožený druh soumračník skořicový. Do úprav na podporu rozmanitosti přírody se zapojili i motokrosaři. Ještě letos plánuje teplárna oslovit i místní skauty.
Do konce října budou vysety medonosné byliny v bezprostředním okolí úlů přímo v areálu teplárny a chystá se též sekání ploch s akáty – v české přírodě nepůvodními, které vytlačují ostatní rostliny. Na pozemcích teplárny pod rozvody vysokého napětí připravuje teplárna i takzvaná myslivecká políčka. ČTK to řekla mluvčí energetické skupiny Sev.en Česká energie Eva Maříková. Teplárna Kladno patří do této skupiny.
Už v sobotu najeli na některé vybrané plochy motokrosaři, kteří svými stroji obnažují určitou část půdy, což umožňuje její osídlení žádoucími rostlinnými druhy. Jsou to právě takové, které potřebují ke svému životu motýli, ale i další živočichové, například brouci.
Sokolí budku má i Teplárna Kladno
Teplárna při všech úpravách spolupracuje s kladenským odborem životního prostředí i s odborníky. „Na naší motýlí dálnici jsme na jediný den zřídili motokrosovou dráhu. Na tu vyjelo asi 20 motokrosařů, aby svými stroji narušili povrch biotopu a vytvořili tak ideální podmínky pro rozmnožování žádoucích rostlin. Pokud by motorkáři takto půdu nepřipravili, museli by naši zaměstnanci povrch rozrušit strojově,“ uvedla Maříková. Jako dráha motorkářům posloužila motýlí dálnice jen příležitostně, cílem je především podpora přírody a zachování biotopu.
Průseky pod elektrickým vedením je nutné udržovat bez stromů a vzrostlých keřů kvůli riziku požáru a poranění. I když někteří lidé považují průseky za zásah do přírody, soumračníci, modrásci i další druhy motýlů přesně tato místa, kde trávu střídají holé plochy a místy keře, ke svému životu potřebují. Plochy se stejnými vlastnostmi navíc vznikaly i dříve, například v důsledku pastvy dobytka, pojezdů těžké techniky i těžby.
Kromě motýlů se v průsecích daří i vzácné ještěrce obecné, pro kterou zde už dříve vznikla takzvaná ještěrkoviště. Během letošního podzimu je plánuje teplárna obnovit a o pomoc požádat kladenské skauty. V následujících týdnech bude pokračovat i sekání ploch s akáty. Jedná se o stromy, které uvolňují do půdy látky zabraňující klíčení semen jiných rostlin, což brání vzniku rozmanité přírody.
Umělá inteligence dramatický zvýší spotřebu elektřiny
Na myslivecká políčka pak bude vysazena pastevní směs pro zvěř pro hladové období. „Předpokládáme, že po prvním výsevu se budou rostliny přirozeně obnovovat. Myslivecká políčka budou sloužit nejen jako příjemné místo, kde se může hladová lesní zvěř napást, ale také jako lákadlo pro černou zvěř,“ doplnila Maříková. Divoká prasata by se tak podle ní přirozeně za potravou stahovala do míst mimo obydlenou část Kladna, kde pak nikoho nebudou ohrožovat.
Teplárna Kladno patří mezi největší výrobce energie v České republice a zaměstnává 250 lidí. Společnost vyrábí teplo pro Kladno a jeho více než 15 000 domácností a firem. Funguje zde celkem pět výrobních bloků, z nichž jsou čtyři určené pro současnou výrobu elektrické energie a tepla pro teplárenské a technologické účely. Kromě spalování uhlí využívá jako zdroj i biomasu. Ročně spálí kladenská teplárna zhruba 70 000 tun biomasy. Jedná se především o zbytky z dřevovýroby, které získává od čtyř hlavních dodavatelů.