Doba čtení:1 m, 35 s
Už čtvrt století trvá demontáž východoněmecké jaderné elektrárny Greifswald. Některé části jsou nabízeny k prodeji jiným elektrárnám. V tomto jaderném secondhandu si vybrala i Jaderná elektrárna Dukovany.
Na vysočinu zamířila například jedna ze šesti reaktorových pump ale i další zařízení. „Třeba víko reaktoru bylo také prodáno do Dukovan,“ uvedla pro magazín Euro Jessica Dippmannová, zaměstnankyně státní společnosti Entsorgungswerke für Nuklearanlagen (EWN), neboli Závodu pro likvidaci nukleárních zařízení.
Čtěte také:
Němci zaplatí za Energiewende až bilion eur
Konec německého uhlí zvýší ceny elektřiny
Historie elektrárny Greifswald, někdy podle přesné lokace v sousedství poklidného baltského letoviska nazývané také Lubminská, je poměrně pohnutá. Možná ještě pohnutější, než tomu u jaderných zařízení bývá. Šlo o jediného výrobce jaderné energie ve východním Německu, na něhož byl režim Ericha Honeckera náležitě hrdý.
Po pádu berlínské zdi však vyšly najevo všechny bezpečností nedostatky, které komunistický režim před veřejností úzkostlivě tajil. Vzpomínka na katastrofu na Ukrajině byla v těch letech ještě příliš čerstvá a média začala Greifswald nazývat Černobyl-sever. Změna společenské atmosféry znamenala pro starší bloky 1 až 4 okamžitou stopku.
Jenže v areálu elektrárny rostly už od začátku 80. let i čtyři novější bloky. Výstavba se neúnosně vlekla, což způsobovala především nedodržování termínů ze strany sovětských dodavatelů. Z bloků 7 a 8 se tedy podařilo do konce roku 1989 dokončit jen betonovou kostru. Čísla 5 a 6 byla hotová. Pošramocená reputace starších reaktorů z Greifswaldu však dopadla i na ně. „Bloky 1 až 4 neodpovídaly západním standardům a trpěly množstvím technických problémů. U bloků 5 a 6 šlo o politické rozhodnutí,“ vysvětlila okolnosti ukončení provozu Dippmannová.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech