V kauze MUS bude vypovídat i prezident

Miloš Zeman byl v období prodeje menšinového státního podílu MUS předsedou vlády. Foto: hrad.cz

V trestní kaze ovládnutí Mostecké uhelné společnosti (MUS) bude ve středu vypovídat prezident Miloš Zeman. Výslech svědka se uskuteční prostřednictvím videokonference. Zemanova vláda v roce 1999 jednomyslně schválila odprodej menšinového státního podílu MUS.

Zemanův kabinet odsouhlasil prodej 46procentního podílu státu firmě Investenergy za 650 milionů korun. Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS a jejich spolupracovníci Antonio Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký podvedli při prodeji stát nejméně o 3,2 miliardy korun. Podle státního zástupce spočíval podvod v tom, že ministři nevěděli, že skutečným nabyvatelem akcií budou manažeři MUS a že za ně zaplatí penězi z této těžební společnosti, kterou skrytě ovládli.

Čtěte také:
Před 20 lety prodala vláda akcie MUS
Podle Koláčka nebyl v kauze MUS nikdo okraden

Zemana soud předvolal na středu. V tomto týdnu počítá program hlavního líčení také s výslechem dalších členů Zemanovy někdejší sociálnědemokratické vlády: včera vypovídali exministr životního prostředí Miloš Kužvart či exministr zahraničí Jan Kavan, dnes bude vypovídat exministr zemědělství Jan Fencl, ve čtvrtek někdejší ministr bez portfeje Jaroslav Bašta, tehdejší ministr práce a pozdější premiér Vladimír Špidla nebo bývalý místopředseda Zemanovy vlády a současný šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský. Většina z nich se má dostavit osobně. Před soudem již přitom řada z nich o privatizaci MUS jednou vypovídala, Rychetský se Špidlou například letos v dubnu.

Rychetský tehdy shodně s dříve vyslechnutými ministry vypověděl, že vláda měla tendenci zbavovat se akcií ve firmách, v nichž ztratila majoritní podíl. Na detaily hlasování ohledně MUS si nicméně nevzpomněl. Špidla zase vysvětlil, že hlasoval pro přímý prodej státního podílu, protože na rozdíl od veřejné soutěže zaručoval zachování pracovních míst v těžební firmě. Stát si sice podle něj teoreticky mohl menšinový podíl nechat, výhodnější ale bylo zbavit se odpovědnosti.

Privatizaci měli v gesci ministři průmyslu a financí Miroslav Grégr a Pavel Mertlík. Ministerstvo financí původně prosazovalo variantu soutěže, Mertlík se ale přiklonil ke Grégrově stanovisku, který byl od počátku zastáncem přímého prodeje státního podílu.

Obžalovaní vinu popírají. Stát podle nich věděl, komu prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu v MUS zbavit. Poukazují také na to, že v souvislosti s MUS už byli odsouzeni ve Švýcarsku za totožné skutky. Za podvod a zneužití informací v obchodním styku jim v Česku hrozí až deset let vězení.