Doba čtení:2 m, 10 s
„Toto je konec zelené pohádky: Slunce a vítr přece jenom posílají účet,“ prohlásil významný politik německé CDU/CSU Jens Spahn s tím, že přechod na novou energetiku selhal. Podobné názory rezonují Německém stále silněji.
Důvodem jsou obří náklady, které se na zelenou transformaci vynakládají, navíc s velmi pochybným výsledkem. Energiewende podle některých odhadů spolkla již 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionů korun). A výdaje ani zdaleka nekončí. Viceprezidentka Spolkové agentury pro sítě (BNA) Barbie Kornelia Hallerová, do roku 2030 lze očekávat dodatečné náklady na sítě rovněž ve výši až 500 miliard eur. Další miliardové náklady si vyžádá výstavba nových elektráren včetně dotací, a rovněž kapacitní platby pro ty elektrárny, které budou muset být připraveny v záloze na období, kdy nebude svítit slunce a foukat vítr.
„Německo má instalovanou kapacitu v solárech 80 GW a v obřích větrných elektrárnách 70 GW, tedy celkem dvojnásobek potřebného jmenovitého výkonu pro nejvyšší míru zatížení sítě. Ale instalovaný výkon v GW není rovný odvedené práci v GWh, protože solární elektrárny využívají v optimální pozici i v Německu jen 13 % z času roku, větrné pak mezi 20 % (na souši) až po 43 % (na moři). Nadále kvůli přirozené podstatě těchto občasných, přerušovaných, nespolehlivých zdrojů a na povětrnostních podmínkách závislých zdrojů (OZE) musí v „záloze“ udržovat v uhelných zdrojích 38 GW a v plynových elektrárnách 32 GW,“ napsal na serveru svethospodarstvi.cz Milan Smutný.
IEA: Ceny elektřiny se na kontinentech výrazně liší
Situace tvrdě dopadá na německý průmysl. Některé firmy již oznámily přesun výroby z Německa pryč, jiné stejný krok vážně zvažují.
Prezident Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger řekl deníku Bild, že nevidí „zelený hospodářský zázrak“, jak slibuje kancléř Olaf Scholz. Navzdory opačným prohlášením spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka nic nenasvědčuje tomu, že by přechod na novou energetiku „podpořil prosperitu a konkurenceschopnost Německa“. Podle Dulgera si Německo musí dát velký pozor na to, „abychom se z motoru EU nestali muzeem prosperity“. Minulý týden rezonovala v Německu Dulgerova tvrdá slova: „My podnikatelé jsme ztratili důvěru ve spolkovou vládu.“
Manuel Frondel z Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum (RWI) se domnívá, že příslib zeleného hospodářského zázraku „se nenaplní ani po více než 20 letech dotací na obnovitelné zdroje“. Frondel jako profesor ekonomie energetiky a aplikované ekonometrie proslul v březnu 2023 v rozhovoru pro deník Bild výrokem, že na základě plánů ministra Habecka vidí Německo „na cestě k ekologické diktatuře“. Z té navíc profituje zejména Čína.