Doba čtení:1 m, 36 s
Zařízení by mělo dokázat zachytit více než 90 procent oxidu uhličitého. Foto: pixabay.com

V Severní Dakotě plánují výstavbu největšího zařízení na vychytávání oxidu uhličitého vyprodukovaného uhelnou elektrárnou. Úspěšnost by měla být větší než 90 procent. Jde o projekt Tundra společnosti Minnkota Power Cooperative.

Právě tato firma provozuje uhelnou elektrárnu Miltona R. Younga a dala si za cíl vybudovat největší zařízení na zachycování uhlíku u elektrárny na světě. Stavba by měla začít za dva roky, podmínkou ale je investice ve výši miliardy dolarů, napsal server Seznam Zprávy.

Čtěte také:
Biden doporučil horníkům, aby se naučili programovat
Američané hrozí sankcemi kvůli NordStream 2

Společnost uvádí, že toto zařízení dokáže zachytit více než 90 procent oxidu uhličitého, který vyprodukuje 455megawattový generátor přilehlé uhelné elektrárny. Je to stejné, jako kdyby ze silnic zničehonic zmizelo 600 tisíc aut.

Vychytávání uhlíku je proces, při němž se odchytí zdroj emisí ještě před tím, než se plyn vypustí do atmosféry. S tím, jak se svět obrací více k zelenějšímu smýšlení a především co se zavázal ke splnění Pařížské dohody z roku 2015, se vychytávání uhlíku stává velmi atraktivním způsobem redukce skleníkových plynů.

Technologie, která se využije v projektu Tundra, se používá pouze u dalších dvou stanic. Jedna leží v Texasu a má poloviční velikost oproti plánovanému projektu. Druhá leží v kanadském Saskatchewanu.

Proces vychytávání zjednodušeně začíná průchodem spalin skrz pračku, která odstraní nečistoty a zároveň snížila teplotu plynu. Plyn posléze putuje do absorbéru, jenž obsahuje aminový roztok, který umí vázat CO2 a ten se následně stlačí a zkapalní. Projekt poté počítá s tím, že tekutý oxid uhličitý bude uskladněn téměř dva kilometry hluboko v pískovcových skalách nedaleko hnědouhelných dolů.

I přesto, že je vychytávání CO2 poměrně nákladná záležitost a navíc snižuje výkon elektráren, počítá s ním Mezinárodní energetická agentura i do budoucna a předpokládá, že se bude podílet na redukci uhelné stopy až z 15 procent v roce 2050.