Vědec: Pálit dřevo v elektrárnách je průšvih

Jedna z největších britských uhelných elektráren Drax přešla od roku 2015 postupně na spalování dřevěných pelet. Ročně jich spotřebuje ročně 7,5 milionu tun vyrobených ze dřeva dováženého z celého světa, včetně Severní Ameriky a Kanady. Foto: wikipedia.org Paul Glazzard

Z hlediska boje proti klimatické změně je zásadní chránit stávající lesy, zvláště pralesy. To se ale často neděje. Lesy se kácí mj. kvůli získávání biomasy pro elektrárny. Ty jsou formálně považovány za ekologické, což je však podle odborníků nebezpečný nesmysl.

„Ukazuje se, že pálení dřeva na energetické účely je jedna z nejhorších věcí, které lze udělat. Světově se proti pálení biomasy zvláště z lesů zvedl obrovský vědecký odpor, protože existuje celá řada dat, že to přispívá ke klimatické změně,“ vysvětlil pro Český rozhlas vedoucí Katedry ekologie lesa na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda.

Evropská unie stále považuje pálení biomasy za klimaticky neutrální, což je však podle odborníků naprostý nesmysl. Obrovským problémem je navíc to, že průmyslovým kácením pro energetické potřeby dochází k destrukci a odlesňování rozsáhlých ploch v ekologických cenných lokalitách. Vykácené dřevo se navíc často převáží do elektráren na obrovské vzdálenosti.

New York zakázal zemní plyn v nových budovách

„Do Evropy přivezeme tanker naplněný štěpkou z primárního lesa třeba z Afriky, který jsme tam vyrubali a způsobili jsme tak obrovský uhlíkový dluh, že se splatí za dvě staletí. Tuto biomasu pak spálíme tady v Evropě a budeme se chlubit a bít v prsa, jakou máme zelenou a obnovitelnou energii, ale celkový uhlíkový dluh je pořád negativní,“ upozornil Svoboda.

Podle něj je klíčové pamatovat na to, že růst nových lesů je dlouhodobá záležitost. „Klimatickou změnu potřebujeme řešit v kontextu třiceti až padesáti let, abychom předešli tomu nejhoršímu. Uvažujme tedy, jak nám lesy mohou pomoci. A ukazuje se, že první je chránit stávající lesy před destrukcí, vypalováním, neúměrnou těžbou. Pálení lesů je okamžité uvolnění oxidu uhličitého do atmosféry. Když budeme sázet stromy, tak ty začnou maximum uhlíku poutat až za třicet čtyřicet let,“ vysvětlil Svoboda.