Doba čtení:2 m, 25 s
Foto: DN
Foto: DN

Profese obsluha pásového dopravníku je už dnes vzácností. Bývaly doby, kdy prakticky na každém přesypu, tedy v místě, kde na sebe navazují linky pásových dopravníků, seděl člověk a hlídal pohyb materiálu po pásech. S automatizací výroby většina těchto lidí vymizela. Poslední mohykáni však stále zůstávají.

V současnosti jsou obsluhy pásových dopravníků jen na velmi exponovaných místech, tedy tam, kudy prochází nejvíc vytěženého materiálu. V případě úseku uhlí Vršanské uhelné jsou takovým místem takzvané výsuvové hlavy. Právě tady už desátý rok pracuje Dana Novotná. „Má práce vlastně spočívá v tom, že když přijdu na své pracoviště, zkontroluji stanici, nahlásím se dispečerovi a pak kontroluji, jak materiál putuje po dopravnících na místo určení. Telefonicky jsem v kontaktu s dispečinkem, odkud dostávám informaci, kam přejet mezi jednotlivými dopravníky,“ vysvětlila.

Čtěte také:
Do fáraček vlezl hned po veselce
Co mají společného šachta a šachy?

Právě na místě, kde pracuje, lze totiž měnit tok materiálu. Když je potřeba, nasměruje se vytěžená skrývka od velkostroje po dopravníkové lince na vnitřní výsypku lomu Vršany, podobně se pak vytěžené uhlí posílá buď ke skládkovému stroji, nebo k nakládce do vlaků. Obdobným způsobem, přepínáním mezi linkami pásových dopravníků od různých uhelných velkostrojů, lze také „namíchat“ správnou kvalitu uhlí. Právě činnost spočívající v přepínání mezi linkami je nejdůležitější náplní práce obsluhy pásových dopravníků.

Kromě toho je ale zapotřebí hlídat, aby materiál pásy nepoškodil. Neméně důležitý je také úklid. „Obzvlášť v zimních měsících se musí pásy a okolí přesypů pravidelně čistit. Jednak od bláta, a když mrzne, tak i od nalepených kusů materiálu. To se obvykle dělá ručně, podle potřeby dojde i na pomocnou mechanizaci,“doplnila Novotná.

A co vlastně obsluha dopravníků ke své práci potřebuje? „V kabiněmi stačí ovládací panel a telefon, dole na poháněcí stanici mám ještě skříňku s nářadím na úklid. Víc toho vlastně ani nepotřebuji,“ dodala. „Jeto sice občas i fyzicky náročné, ale já jsem manuální typ, kterému práce nevadí,“ říká o sobě Dana Novotná. A je zvyklá i na to, že se tu pracuje v nepřetržitém provozu ve dvanáctihodinových směnách. Za dobu, co toto povolání dělá, se ovšem poměrně dost změnilo. „Když jsem začínala, bylo naše pracoviště jen dřevěná budka. Dnes jsou pracovní podmínky podstatně lepší. V kabině máme žaluzie i klimatizaci,“ připomenula.

K lepšímu se výrazně změnila i technika a mechanizace. V minulosti se stroje na řadu míst kolem pásových dopravníků ani nedostaly, dnes pomocná mechanizace obsluhám práci hodně ulehčuje. I když by se to někomu mohlo zdát, obsluhovat pásové dopravníky není jednotvárná práce. „Rozhodně to není nuda. Záleží na různých okolnostech, co se zrovna dělá, svou roli v naší práci hraje i počasí. Je to sice práce manuální a někdy i náročná, ale dá se zvládnout a mám ji ráda,“ uzavřela Dana Novotná.

Mohlo by vás zajímat:
Kouzlo starých šachet přenesl na obrazy
Důl OKD si „zahrál“ v korejském filmu
Více dusíku pro horníky z OKD