Vláda asi nedá část poplatků z těžby krajům

V případě povrchové těžby nyní získávají dotčené obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle senátní novely by kraje dostávaly 27 procent a státu zůstalo 40 procent. Ilustrační foto: Lom ČSA. Foto: wikipedia org

Vláda by měla na doporučení ministerstev financí a životního prostředí odmítnout senátní novelu horního zákona, podle níž by kraje měly dostávat část těžebních poplatků na úkor příjmů státního rozpočtu. Vyplývá to z předkládací zprávy, která byla zveřejněna na vládním webu. Kabinet má o předloze rozhodovat dnes, jeho stanovisko bude doporučením pro Sněmovnu.

Souhlas se senátním návrhem vyjádřilo pouze ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu i Český báňský úřad (ČBÚ) se k předloze postavily neutrálně.

Ministerstvo financí odmítlo změnu kvůli tomu, že „nepovažuje za vhodné a možné za současné situace dále snižovat příjmy státního rozpočtu“. Podle odhadu ČBÚ by stát takto přišel o 155 milionů korun ročně. Předloni stát podle státního závěrečného účtu získal na úhradách za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce celkem 501,3 milionu korun, meziročně o 112,6 milionu korun méně.

Ministerstvo životního prostředí se postavilo proti novele zejména kvůli tomu, že mu v předloze chybí výslovná povinnost krajům využít výnos z poplatků na úhradu negativních dopadů těžby na území kraje.

Senátoři navrhli přiznat krajům část výnosu poplatků z povrchové těžby hnědého uhlí, kamene a písku. Stát by pak měl část zisku z poplatků dávat především na odstranění následků po důlní činnosti. Záměrem novely senátorů v čele s Miroslavem Balatkou (STAN) je zajistit postiženým krajům příjem z poplatků za těžbu hnědého uhlí.

Akademici: Situace v teplárenství je tristní

V případě povrchové těžby nyní získávají dotčené obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle senátní novely by kraje dostávaly 27 procent a státu zůstalo 40 procent. Za podíl na poplatku by podle autorů novely mohly kraje hradit projekty na svůj rozvoj nebo opravy poničených komunikací. Předkladatelé poukazovali na to, že těžká vozidla, která nerosty odvážejí, poškozují komunikace a ruší hlukem. Prach z ložisek se šíří vzduchem a zatěžuje zdraví občanů i ve vzdálenějším okolí.

Novela má také určit státu, aby musel dávat nejen dvě pětiny, ale polovinu zisku z poplatků za těžbu nerostů především na odstranění následků po důlní činnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní musí použít 28 procent výnosů z těžebních poplatků výhradně k odstranění škod způsobených dobýváním nerostů na zajištění a likvidaci opuštěných dolů nebo na revitalizaci zasažených pozemků. Podle schválené verze by to mělo být nově 36 procent.

Na likvidaci opuštěných průzkumných důlních děl nebo na zajištění výkonu státní geologické služby, což má na starosti ministerstvo životního prostředí, by pak mělo být určeno 14 procent výnosů z poplatků za těžbu. Nyní je to 12 procent.

Stát a obce by pak nadále mezi sebe v poměru 75 ku 25 dělily pouze poplatky za hlubinnou těžbu uhlí, radioaktivních nerostů, ropy a zemního plynu.