Akademici: Situace v teplárenství je tristní

České teplárenství táhne uhlí. Mělo být nahrazeno primárně zemním plynem, což ale zřejmě nyní nebude možné. Foto: ČEZ

Současná situace v českém teplárenství je tristní. Teplárenství se dlouhodobě věnovala menší pozornost než elektroenergetice. Čím nahradit plyn a uhlí není zcela jasné, možností existuje několik. Je ale pravděpodobné, že cena tepla poroste, řekli ČTK oslovení akademici. Vliv podle nich logicky má mimo jiné aktuální ruská invaze na Ukrajinu.

V minulých pěti letech jsme měli být mnohem agresivnější v podpoře rozvoje obnovitelných zdrojů v teplárenství a v energetických úsporách,“ uvedl Jan Osička z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Plyn v teplárenství nebude podle něj možné krátkodobě nahradit, plyn z Ruska ale zřejmě ano.

Opatření na snížení energetické náročnosti budou drahá, protože je drahý materiál a nejsou lidi a firmy,“ řekl Osička. Pozornost by se podle něj měla upínat především do podpory tepelných čerpadel, solárních kolektorů, lokální a udržitelné biomasy, zateplování, rozvoje bioplynových stanic, rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny a konverze otopných systémů na elektřinu.

Ceny tepla a elektřiny porostou. Není možné odhadnout kam, protože to bude ovlivněno vývojem konfliktu na Ukrajině, počasím, tempem ekonomického růstu ve všech zemích, které dováží zemní plyn po moři, a reakcí vlád a Evropské unie,“ uvedl Osička.

Zachrání Česko v plynové krizi uhlí?

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR poukazuje na to, že boj ekologických organizací proti jaderné energetice v celé Evropské unii i v České republice vede k tomu, že místo jaderných elektráren se musí vyrábět elektřina v elektrárnách fosilních, tedy uhelných nebo plynových.

Jasně to vidíme na srovnání Německa a Francie. Německý mix, který právě ekologické organizace dotlačily k odchodu od jádra, je extrémně závislý na ruském plynu a uhlí. Francie s mixem postaveným na jaderných a obnovitelných zdrojích nemá s odchodem od ruských fosilních zdrojů problém,“ řekl ČTK Wagner.

Zásadní je podle něj nyní v Česku omezit co nejvíce využívání plynu v elektroenergetice. „Je třeba co nejvíce zrychlit výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně a po rychlém dokončení horkovodu pro vytápění z Temelína začít intenzivněji využívat i možnosti vytápění z Dukovan. Je třeba také efektivně budovat decentrální obnovitelné zdroje. Mělo by to však být takovým způsobem, aby to neohrožovalo schopnost provozu a bezpečnost sítě,“ uvedl Wagner.

EU si energetickou krizi dál tlačí před sebou

Uhelné zdroje elektřiny využívající uhlí by se podle něj měly odstavovat jen v případě, že je za ně efektivní nízkoemisní náhrada. „Měly by se využívat hlavně pro podporu energetické sítě,“ podotkl.

František Hrdlička z ČVUT míní, že biomasa v kombinaci s fotovoltaikou a tepelnými čerpadly by mohla v budoucnu řešit komunální energetiku, pokud bude dost elektřiny na tepelná čerpadla. U jaderných elektráren lze podle něj potenciálně vyvést významný tepelný výkon z Dukovan, dokončit by se mělo i vyvedení výkonu z Temelína do Českých Budějovic. Další možnosti, například modulární reaktory, jsou „obzory hodně vzdálené,“ uvedl.

Radek Škoda z ČVUT navrhuje jako řešení jadernou výtopnu. „Je levná a soběstačná, ta ovšem bude potřebovat čas, není to řešení použitelné v této sezoně,“ uvedl Škoda. Podle něj nyní kdo může pálit uhlí, tak pálí uhlí. „Plyn zdražuje, biomasu ČR v dostatečném objemu nemá, soláry v zimě příliš nefunguji, větrné elektrárny také ne,“ sdělil.