Doba čtení:1 m, 57 s
Náklady na kompenzace za cenový strop ještě podle vlády nejsou přesně vyčísleny, budou závislé na aktuálním vývoji tržních cen a také celkové spotřebě energií. Koláž iUHLI

Těžební společnosti v Česku si zřejmě připlatí za těžbu uhlí a dalších nerostů. Vláda ve svém konsolidačním balíčku chystá navýšení plateb za vytěžené nerosty a také zvýšení sazby úhrady z dobývacího prostoru. Slibuje si od toho zejména zvýšení příjmů obcí a krajů a také mírné navýšení odvodů do státního rozpočtu. Vyplývá to z návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů.

Podle dosavadních pravidel je stát výhradním vlastníkem ložisek nerostů a surovin a jejich těžbu umožňuje soukromým společnostem za zákonnou úhradu. Tyto sazby mohou podle vládního nařízení nyní činit maximálně deset procent referenční ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů. Při chystaném navýšení sazeb za vytěžený nerost chce vláda tyto suroviny rozdělit do tří skupin, v nichž se sazba zvýší od jednoho až do tří procent.

Nejvyšší růst má nastat u povrchově dobývaného uhlí. Nárůst o dvě procenta je v plánu u uhlovodíků, tedy ropy a zemního plynu, dále stavebních surovin a některých dalších nerostů. Jedno procento pak chce stát přidat například k sazbě u silikátových surovin. U této skupiny bude podle vlády zohledněna její energetické náročnost a konkurenční podmínky v zahraničí. O jedno procento by měla stoupnout sazba také u hlubinně dobývaného uhlí.

Smil: Dekarbonizace Evropy nemá z pohledu klimatu smysl

S dalším navýšením příjmů vláda počítá při zvýšení úhrady z dobývacího prostoru, ve kterém je povolena hornická činnost. Poplatek by měl vzrůst z 1000 korun za hektar na částku 1500 korun za hektar.

Spolu s tím vláda chystá i změnu rozdělení výnosů z těchto plateb. Zatímco nyní je celý výnos příjmem rozpočtů obcí, tak po zvýšení plateb by měl být rozdělen mezi obce i kraje, na jejichž území je těžební prostor. Další novinkou pak bude doplnění účelu, na něž mohou kraje využít peníze utržené z úhrady z vydobytých nerostů. Kraje by jejich prostřednictvím měly financovat kompenzace za škody, které vzniknou okolním obcím, jež nemají nárok na přímé výnosy z těžby, ale jsou zasaženy negativními důsledky například z přepravy přes jejich silnice.

Navržené přerozdělení úhrad z vydobytých nerostů tak bude plnit kompenzační funkci lépe než současná právní úprava,” uvádí vládní zpráva. S jak velkým navýšením příjmů vláda počítá, ve zprávě neuvedla.