Vláda dnes řeší vodíkovou strategii

Strategii vládě předkládá vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Foto: vlada.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu předloží dnes vládě ke schválení vodíkovou strategii ČR. Cílem dokumentu je redukce emisí skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu, uvedla minulý týden na mezinárodní konferenci v Praze náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podporu podnikání Silvana Jirotková.

Materiál se týká dopravy, energetiky, chemického průmyslu, výrobců vodíkových technologií, ale také občanů, kteří vodíkové technologie budou podle předpokladu do budoucna daleko více využívat. Je to tedy strategie, která se dotkne každého. Úkolem státu je vytvořit mantinely pro podporu rozvoje vodíku v ČR, klíčová je ale role firem a vědců, kteří přidanou hodnotu vytvoří,“ řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Čtěte také:
Budoucnost Ústeckého kraje bude v bateriích i vodíku
Česko představilo vodíkovou strategii

Podle Jirotkové se každoročně bude vyhodnocovat vývoj vodíkových technologií a čas ukáže, které cesty se vyplatí opustit a které rozvíjet dál. Pro rozvoj vodíku plánuje Česko využít podle ní evropské i národní peníze. Odhadla, že na podporu jeho rozvoje by mohly zamířit jednotky miliard korun.

V souladu s Evropskou vodíkovou strategií rozdělilo MPO ve strategii kroky k rozvoji vodíku v ČR do tří etap. Prioritou první etapy od letoška do roku 2025 je využití vodíku v rámci takzvané čisté mobility. Podle ministerstva budou vznikat „ostrovní řešení“, protože doprava vodíku nebude ještě plně rozvinutá. Proto v tomto období budou nejvhodnější integrované projekty, kdy se budou výroba a spotřeba vodíku řešit současně, uvedl úřad. Plynárenská soustava podle něj současně začne testovat přimíchávání vodíku do směsi se zemním plynem.

Ve druhé etapě mezi roky 2026 až 2030 by mohlo podle strategie začít ověřování využití vodíku v průmyslu. MPO uvedlo, že rozsah závisí hlavně na úspěšnosti vývoje systémů pro rozklad organického odpadu a zemního plynu a na vybudování velkých solárních nebo větrných elektráren připojených k elektrolyzérům. Využila by se tzv. pyrolýza – tedy postup, při kterém je materiál, například odpad, tepelně zpracován s vyloučením přístupu kyslíku, vzduchu či jiných zplyňovacích látek.

V etapě do roku 2030 bude podle ministerstva zahájeno plánování efektivního způsobu přepravy vodíku. Strategie upozorňuje, že kvůli energetickým požadavkům průmyslu a nedostatku nízkouhlíkových zdrojů elektřiny bude Česko čistým dovozcem vodíku, stejně jako je nyní dovozcem zemního plynu a ropy. Paralelně začne testování zásobování domácností vodíkem, uvedl úřad.

Ve třetí etapě mezi roky 2031 až 2050 se podle MPO předpokládá, že už bude plně existovat doprava vodíku potrubím, a to bez nutnosti dotací. Začne také přestavba na vodíkové plynovody, popřípadě jejich výstavba, protože už budou etablováni velcí výrobci a spotřebitelé vodíku. V této etapě dojde ke komerčnímu nasazení vodíku v průmyslu, dodalo ministerstvo.