Všichni dneska kopeme za jedno OKD

Nikdo jiný než závodní neví lépe, jaké má v podzemí problémy a rizika. Ilustrašní foto: OKD

Se změnou organizační struktury společnosti OKD souviselo vytvoření funkce Ředitele provozu, na kterou nastoupil Zbyšek Folwarczny. Vrátil se tak do těžební firmy, kde také začínal před třiceti lety po vysoké škole svou každodenní hornickou praxi. Měsíčník Horník ho požádal o rozhovor, který přinášíme v nezkrácené podobě.

Ve firmě jste již působil, můžete popsat, kde všude?

Po absolvování studia hlubinného dobývání na VŠB v Ostravě jsem přišel v roce 1989 jako štajgr do příprav na Důl 1. Máj, toho jsem pak dělal i na Dole ČSM-Sever. Následovaly funkce vedoucího úseku příprav i vedoucího provozu příprav na stonavské šachtě, hlavního inženýra a závodního na její severní lokalitě a přechod na podnik v roce 2010 jako poradce vedoucího báňské inspekce. Rok jsem strávil i jako náměstek ředitele pro bezpečnost na Dole Paskov a před mým odchodem z firmy do Polska v roce 2014 jsem pracoval jako poradce na správě OKD. V Polsku po seznámení s novým dolem a získání kvalifikace dle tamních předpisů jsem od ledna 2015 pracoval jako závodní dolu – kierownik ruchu – na KWK Silesia. Z této pozice jsem odešel k 31. prosinci 2018 do státní správy v Praze.

Čtěte také:
OKD klesly tržby i zisk
Bývalý velvyslanec USA Schapiro je Bakalovým právníkem

Teď jste zpět, jaká je podle vás OKD v současnosti?

Není tajemstvím, že mne oslovil současný výkonný ředitel Michal Heřman, s nímž se znám z mého působení v Polsku. Nabídl mi, abych mu pomohl vést těžební firmu, kterou znám. Vážil jsem samozřejmě pro a proti, ale hornické srdce vyhrálo. Když jsem OKD opouštěl, těžilo se ročně okolo 8,6 milionů tun uhlí a OKD mělo přibližně jedenáct tisíc zaměstnanců. A vrátil jsem se do společnosti, která utlumila Paskov, utlumuje Lazy a kope ročně okolo tří a půl milionu tun, ložisko se pomalu končí, složitěji se hledají nové plochy… Situace je tedy hodně odlišná, odešlo i hodně dobrých lidí s praxí, což je škoda. Na druhé straně v OKD zůstalo dost těch, kteří jsou aktivní a na nichž lze stavět. Trochu mně zaskočilo, že projekty, do kterých se vložilo velké úsilí, aktuálně degradují. Například logistika, kterou zkusíme restartovat. Ale kdybych neviděl potenciál v OKD, proč bych se vracel?

Za co ze svého postu ve společnosti nyní zodpovídáte?

Prakticky za celý provoz společnosti OKD, za všechny doly včetně úpraven, patří pode mne všichni provozní ředitelé a závodní z hlediska své hospodářské funkce. Snažím se nyní hledat cestu, jak rozhodování a meziútvarovou spolupráci zlepšit, zjednodušit. Nedílnou součástí je zodpovědnost za bezpečnost. Současně s tím na základě nových skutečností reviduji ve spolupráci s odbornými útvary dlouhodobé plány těžby, hledám argumenty pro a proti spojovacímu překopu Darkov – ČSM a také jsem radikálně vstoupil do organizace práce při stabilizaci Severské vtažné jámy. Vznikly z toho komplikace pro zaměstnance ČSM-Sever, ale bylo to opravdu nutné. Toto jsou základní okruhy, které aktuálně řeším, a stále se seznamuji s detaily jednotlivých povozů – přece jenom jsem tady od roku 2014 nebyl.

S čím jste se tedy ujal funkce, jaké máte plány, vize?

Jedním z hlavních cílů je přesvědčit zaměstnance, že skončilo období, kdy byli nejlepší Paskováci, Darkováci, Armáďáci či Čéesemáci podle toho, kdo byl ředitelem, ale že všichni kopeme za jedno, zmenšené OKD. Mým cílem je, aby toto zaměstnanci pochopili a nebránili se přesunům mezi doly, které už dnes jsou nezbytností. Jednotlivé doly už nejsou velikostně tak silné, aby každý závod udržel všechny provozy, jak je známe. Postupně bude docházet i ke spojování provozů příprav s rubáním pokud se počet pracovišť bude zmenšovat. Důležité je vybrat z každého dolu ty nejlepší specifika a ty pak aplikovat na vzájemnou spolupráci ku prospěchu jednotného OKD. Plánuji také po letním období upravit ředitelskou strukturu; chci, aby měl horník jednoho šéfa. Ne tak jak dnes, aby v jedné oblasti razič na čelbě spadal pod jednoho ředitele, chlap v rubání pod dalšího ředitele, vrtač a záchranář pod
závodního. Je nás stále méně, a o to víc si musíme jako provozy vzájemně pomáhat a to je dnes s touto strukturou poněkud komplikované. Takže chci posílit pozici závodních, protože oni když zodpovídají, tak musí také řídit. A nikdo jiný než závodní neví lépe, jaké má v podzemí problémy a rizika. A tato rizika a zejména zápary z hlediska provozu generují největší ztráty a nečekané prostoje často ukončené zavřením technologie ve stěně. Omezení těchto fatálních rizik je bezpodmínečně nutné. OKD už nemá 16 porubů, které by dohnaly ztrátu jednoho. V současnosti má OKD 8 porubů a zastavení kteréhokoliv udělá ztrátu, kterou už nikdo nedožene. A předpokládám, že všichni chceme prémie. Vždy jsem svým podřízeným vštěpoval, že je třeba říkat si hořkou pravdu než krásnou lež a toto očekávám od OKD. Přestaňme navzájem mlžit při poruchách a jiných problémech, ale řekněme si tvrdou pravdu a řešme ji. Všechno jiné nám jen bere čas a peníze. My v OKD už neděláme pro soukromého vlastníka, ale sami za sebe. A čím budeme úspěšnější, tím déle bude naše firma fungovat.

Poznal jste polské hornictví, dá se porovnat s českým?

Technologie, postupy, uhlí, metan, rizika – to všechno je stejné před i za řekou Olzou. Co se liší, jsou předpisy generující způsob řízení dolu, záchranářství, povolování hornické činnosti a další. Něco, co je nemyslitelné na české straně Olzy, je jiné na polské straně a naopak. Když jsem přišel do Polska, aplikoval jsem tam některé dobré věci z Česka. A teď se pochopitelně snažím udělat to naopak. Poznal jsem například jiné způsoby vyztužování nebo kotvení, degazace a mnoho jiných. Hornictví v Polsku je stále obrovské. Velký potenciál vidím v tom, že jsme spolu s výkonným ředitelem poznali mnoho firem tam působících a musíme do OKD některé z nich přivést jako další dodavatele. OKD je bude potřebovat stále více, zejména když někteří naši dnešní dodavatelé sami bojují s nedostatkem lidí a to má zásadní vliv na připravenost zásob a samotnou těžbu.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme