Doba čtení:1 m, 59 s
Vláda dnes projedná návrh zákona na podporu plynových zdrojů. V podstatě se na něm shodují ministerstva i podnikatelé. Nesouhlasí jen aktivistické spolky. Co se jim nelíbí?
Aktivisté sdružení ve společenství Zelený kruh tvrdí, že zajišťovat nezbytné kapacity pro výrobu elektřiny při útlumu uhlí prostřednictvím nového zákona „Lex plyn“ není potřeba. Podle nich jsou již potřebné mechanismy pro udržení teplárenství a zdrojové přiměřenosti, tedy dostatku zdrojů elektřiny, již upraveny, protože současné znění zákona umožňuje nařídit provoz dodavateli tepla a dává mu právo nadále vyrábět a prodávat elektřinu (zde). Tato výhrada naplno obnažuje fatální neznalost energetiky ze strany Zeleného kruhu. Nebo zcela zaslepenou nenávist vůči uhelným elektrárnám.
Nynější zákony totiž sice ukládají teplárnám povinnost dodávat po odevzdání licence ještě rok teplo. Ale elektrárny obdobnou povinnost nemají. Jejich majitelé se přitom shodují, že pokud bude provoz hnědouhelných zdrojů prodělečný, jednoduše je zavřou. A teplárny s kogenerační výrobou (kombinovaná výroba elektřiny a tepla – KVET) nemají kapacitu na to, aby produkci uhelných elektráren nahradily. A to ani z podstatné části.
„Podle toho, jaké je počasí, dodává kombinovaná výroba kolem 11 – 12 procent z celkového množství elektřiny z hnědého uhlí. To znamená, že by vyrobily něco kolem 3,5 až 3,7 terawatthodin. Dalších zhruba 30 terawatthodin v elektrárenské kondenzační výrobě by se nevyrobilo, protože všichni vlastníci deklarují, že v případě záporného spreadu(ceny)hnědého uhlí zdroje prostě vypnou,“ vysvětluje Jan Vondráš z konzultační firmy InvictaBohemica, jež více než 20 let sleduje a analyzuje české a německé teplárenství, potažmo energetiku.
„Vzhledem k tomu, že v zimních měsících nebude odkud elektřinu dovézt, je možnost nařídit provoz uhelného zdroje nad rámec licence z důvodů energetické bezpečnosti země naprosto namístě,“ dodává Vondráš. Což je právě důvod, proč se tato možnost v návrhu zákona objevila – zajistit Česku bezpečně dostatek elektřiny i v době, kdy kvůli emisním povolenkám nerentabilní uhelné elektrárny budou mimo provoz a plynové, jež je mají nahradit, nebudou ještě několik let k dispozici. Uhelné zdroje totiž zajišťují okolo 40 procent české elektřiny. A toto množství nejsme schopni bezpečně nahradit ani jinou výrobou, ani dovozem, což potvrzuje i zpráva o zdrojové přiměřenosti státní společnosti ČEPS (zde, celá studie ke stažení pod textem). To vše jsou veřejně dostupné informace. Nechce se věřit, že by je aktivisté neznali… V každém případě je z toho dobře vidět, jaký (ne)smysl má jejich účast v diskuzi o energetických zákonech.