Výrobě tepla stále dominuje hnědé uhlí

V letošním prvním čtvrtletí výroba tepla vlivem chladné zimy meziročně stoupla o 2,7 procenta. Foto: iUHLI

Za poslední čtyři roky klesla výroba tepla z hnědého uhlí v Česku o více než desetinu ze 70 617 na 62 431 terajoulů (TJ). ČTK to řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. Stále se z něj ale vyrábí zhruba 40 procent, následují zemní plyn s pětinovým podílem a biomasa se 14 procenty.

Tuzemské teplárenství se postupně od uhlí odklání. Za poslední čtyři roky klesla výroba tepla z hnědého uhlí o více než desetinu, z černého uhlí dokonce více než o čtvrtinu. Výroba z biomasy proti tomu za stejnou dobu téměř o čtvrtinu vzrostla. Značné rozdíly ale pozorujeme napříč lokalitami. Například v Moravskoslezském kraji se naprostá většina tepla stále vyrábí z černého uhlí, zatímco ve využití biomasy s podílem 37 procent na výrobě vede Ústecký kraj,” uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Čtěte také:
Soláry v areálu Chvaletic ekonomicky nevycházejí
Matušovská: Od uhlí nesmíme utéct zbrkle

Z aktuálně zveřejněných zpráv ERÚ dále vyplývá, že výroba tepla v Česku loňském roce klesla o 3,1 procenta a činila 156.918 TJ. „Přestože spotřebu tepla výrazně ovlivňuje počasí, i zde můžeme pozorovat dopady pandemie. Zatímco dodávky tepla do domácností se prakticky nezměnily, průmysl odebral o 1500 terajoulů méně, což představuje meziroční pokles bezmála o sedm procent,” uvedl Trávníček.

V meziročním čtvrtletním srovnání klesla podle ERÚ výroba tepla nejvíce v loňském prvním čtvrtletí, a to o 4,1 procenta. V letošním prvním čtvrtletí proti tomu výroba tepla meziročně stoupla, a to o 2,7 procenta na 54.996 TJ. Podle úřadu byl patrný vliv chladnější zimy proti roku 2020. Spotřeba tepla se zvýšila v sektoru obchodu a služeb (o 12,9 procenta), v průmyslu (o 8,2 procenta) i u domácností (o 5,6 procenta), dodal ERÚ.

Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) už dříve uvedl, že transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Na transformaci energetiky má podle něj připraveno víc než 100 miliard korun, také podle něj desítky miliard Kč zamíří právě do teplárenství. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla v červnu řekl, že teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn.

Například polostátní ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část, 20 až 30 miliard korun, půjde do lokality Mělník. Podle Teplárenského sdružení ČR lze evropských klimatických cílů dosáhnout jen při udržení systému dálkového vytápění a dekarbonizací velkých zdrojů. „V případě rozpadu centrální teplárenské soustavy by musely například v Praze být postaveny desítky tisíc kotelen s komíny, které vypouští zplodiny přímo mezi obytnými domy,” uvedl předseda výkonné rady sdružení Tomáš Drápela.