Doba čtení:4 m, 33 s
Bude za 17let k dispozici nový způsob výroby elektřiny? Jestli ne, musí Česko prolomit uhelné těžební limity, nebo mít k dispozici novou jadernou kapacitu. S názorem předsedy Hospodářského výboru souhlasí i další poslanci.
„Pokud bychom stáli před volbou mezi investicí do rekonstrukcí nevyhovujících uhelných elektráren a investicích do jádra, jsem pro jádro. I s ohledem na společenský tlak po nízkoemisních energetických zdrojích bychom měli raději investovat do nových jaderných bloků a zastaralé elektrárny zavřít,“ domnívá se Ondřej Polanský (Piráti). Jeho stranu přitom nelze považovat za příznivkyni jaderné energetiky. Naopak Piráti vnímají ekologii jako důležitou součást své politiky. „Musí být ale jasně prokázána potřebnost těchto nových zdrojů, například vzhledem k tomu, že velkou část energie vyvážíme,“ z další Polanského odpovědi je také zřejmé, že jeho strana upřednostňuje ekologii před byznysem. Přístup k jádru jako „k poznané nutnosti“ zastává více poslanců.
Čtěte také:
Úložiště radioaktivních odpadů v Jáchymově je plné
Dlouhý: ČEZ nový jaderný blok sám nezaplatí
„Nejsem odpůrce jádra, ale byl bych velmi obezřetný v otázce, zda v našich jaderných elektrárnách nutně potřebujeme další bloky, souvisí to s otázkou možností obnovitelných zdrojů. Ať už se bavíme o využití solárních systémů, využití větru, biomasy a podobně, dával bych přednost těmto technologiím,“ myslí si například Marian Jurečka (KDU-ČSL). Řada další poslanců má ovšem na jadernou energetiku ještě vyhraněnější stanovisko. A mají k tomu také jasné argumenty, vycházející z potenciálu České republiky.
Pavel Pustějovský: Staré bloky musí být nahrazeny novými.
„Staré bloky musí být nahrazeny novými, uhelné elektrárny budou v čase postupně odstavovány a nahrazeny jadernými bloky, nebo paroplynovými elektrárnami. Podíl JE na výrobě by měl být cca 50 procent,“ je například přesvědčený Pavel Pustějovský (ANO).
„Jsem jednoznačně pro další bloky. Jádro vnímám jako robustní, bezpečný a stabilní zdroj, který je navíc schopen rychlé regulace výkonu. Jádro nám zajistí energetickou bezpečnost a soběstačnost, je schopno vyvažovat výkyvy u obnovitelných zdrojů energie a zároveň je schopno výhledově pokrývat klesající produkci z uhlí,“ shrnuje důvody pro podporu této technologie další z členů Hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Potřebu budoucí náhrady za elektřinu z uhlí, o jejímž konci je v Evropě jasno, cítí i zástupci dalších stran.
Jan Birke: Česká republika bohužel nemá takové podmínky jako některé severské země pro výstavbu větrných elektráren.
„Pokud dochází v rámci EU k ústupu od fosilních paliv a zároveň stávající bloky stárnou, potřebujeme adekvátní náhradu pro zajištění stabilních dodávek elektrické energie,“ zdůrazňuje třeba Vojtěch Munzar (ODS). „Jestli chceme být soběstační v dodávkách elektrické energie, alespoň tak jak jsme dnes, je nezbytné bloky dostavět. Česká republika bohužel nemá takové podmínky jako některé například severské země pro výstavbu větrných elektráren, které by dokázaly nahradit uhelné i jaderné elektrárny dohromady,“ má zcela jasno Jan Birke (ČSSD). Z poslanců, kteří odpověděli na otázky iUHLI.cz tak je odpůrcem dostavby stávajících jaderných elektráren pouze Jiří Kohoutek (SPD). Jeho důvody jsou však jiné, než odpor k jaderné energii.
„Kvůli zachování energetické bezpečnosti nemůžeme rušit stávající uhelné elektrárny výměnou za zvýšení kapacity jedné jaderné elektrárny,“ je přesvědčen Kohoutek. Ze stejného důvodu odmítá i orientaci na velké plynové elektrárny. V rámci diverzifikované a decentralizované energetiky si však dovede představit i lokální jaderné elektrárny, zásobující například jen jednotlivá města.
Nejkomplexnější pohled na to, zda stavět, nebo nestavět nové jaderné bloky, předkládá předseda Hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). Připouští přitom rostoucí podíl OZE i úspory energií. Přesto mu jádro vychází jako jediné odpovědné řešení.
„Otázkou není jenom, zda se mají stavět, ale zda má Česká republika jinou rozumnou alternativu. I když bychom vzali do úvahy smělé ekologické vize, ve kterých 30 procent energie vyrobíme z obnovitelných zdrojů a 20 procent jí uspoříme, zbývá ta druhá polovina, kterou musíme pro nás zajistit. S potřebami čisté mobility a požadavků průmyslu by mohlo jít i o více, než polovinu. Zde máme tři možnosti, dovoz plynu a tím zvýšení ceny energie a dovozní závislosti, a to i ve smyslu energetické bezpečnosti státu. Druhou možností je namísto jádra po roce 2035 prolomit územní ekologické limity těžby. Při dotazu „Temelín nebo Jiřetín“ se však i řada ekologicky uvažující populace rozhodla spíše pro tu jadernou energetiku, jako pro menši zlo. No a třetí možnost je ta energetika jaderná, na kterou se ptáte,“ vypočítává Fiala. Zároveň si jasně uvědomuje, že rozhodnutí o „jádru“ je politické rozhodnutí. Stejně jako rozhodnutí o financování výstavby dalších bloků.
Radim Fiala: Jakým způsobem bude dostavba financována, je čistě politické rozhodnutí, které musí jít napříč politickým spektrem.
„Dostavba jaderných bloků je jedna z klíčových výzev tohoto volebního období, která čeká na novou vládu. Jakým způsobem bude dostavba financována, je čistě politické rozhodnutí, které musí jít napříč politickým spektrem. Již minulá vláda schválila Národní akční plán pro dostavbu jaderných bloků, tedy nejde o nic nového – je to schválený program, který ještě nezapočal, podobně jako například již schválená stavba dálnice. Je již jasné, že se takový strategický krok bez podpory a intervence státu neobejde, nelze, aby něco takového investovala sama komerční společnost, byť státem vlastněná. Alternativ je několik a budeme je muset v našem volebním období rozhodnout,“ shrnuje výhled předseda Hospodářského výboru. A otevírá tím zároveň klíčovou otázkou financování stavby nových bloků. Bude investorem polostátní ČEZ, nebo stát? Nebo se stát bude na investici nějak podílet?
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě