Doba čtení:1 m, 30 s
Německý svaz ViK, který sdružuje zástupce energeticky intenzivního průmyslu, jako jsou ocelárny, papírny, cementárny, sklárny nebo chemičky, varuje před existenčními problémy firem po odklonu od jádra a uhlí. Při přechodu na obnovitelné zdroje totiž porostou poplatky za přenos energie.
Členové svazu ViK spotřebovávají čtyři pětiny energie v německém průmyslu. Pro řadu z nich odpojení uhelných nebo jaderných bloků znamená, že si budou muset výrazně připlatit za používání přenosové soustavy. Přechod na obnovitelné zdroje může v krajním případě znamenat i ukončení výroby. Zejména se to týká produkce hliníku, oceli a chemického sektoru, napsal Týdeník HROT.
Čtěte také:
Uhlí dá Němcům čas na vývoj nových technologií
Schröder brání ruský plyn, na Navalného odmítl odpovědět
Ředitel průmyslového svazu ViK Christian Seyfert kritizuje zejména to, že průmysl doplácí na politické rozhodnutí německé vlády, které nemá šanci nijak ovlivnit. Koncerny v minulosti uvěřily, že poplatky za používání elektrické sítě budou stabilní. To se ale nestalo. Od německé vlády žádá, aby zavedla moratorium na cenu síťových poplatků na úrovni před odstavováním (zejména) uhelných zdrojů.
Podle vyhlášky o poplatcích za přístup do elektrické sítě je totiž jejich výše závislá na fyzické vzdálenosti továrny od nejbližší elektrárny. Pokud se v okolí odpojí uhelný nebo jaderný zdroj, náklady výrazně vzrostou. Týká se to například hamburského výrobce hliníku Trimet. Na konci minulého roku byla odpojena jen pět let stará uhelná elektrárna v hamburské čtvrti Moorburg , kterou vlastní švédský koncern Vattenfall. Elektrárna o instalovaném výkonu 1,6 gigawattu byla spuštěna v listopadu 2015 a původně měla fungovat až do roku 2038. Její provoz je ale kvůli vysokým cenám emisních povolenek nerentabilní.