Doba čtení:2 m, 41 s
Zbrklý zelený přístup k energetickým zdrojům po státech v EU už dohání i USA. Jasně to ukazuje obrat o 180 stupňů, který předvedl prezident Joe Biden. Ten po restrikcích ropného průmyslu nyní ty samé firmy vyzval ke zvýšení produkce.
Spojené státy americké se za prezidenta Donalda Trumpa staly energeticky soběstačnými. Po roce a půl vlády Joe Bidena to již zjevně není pravda. Nynější prezident, jehož přístup je toho důvodem, nyní obrací a vinu za vysoké ceny pohonných hmot se přitom snaží přesunout na ropné společnosti. Informoval o tom portál Sýr zdarma (zde). Když k tomu přičteme problémy ve státech, které vsadily na „zelenou“ elektřinu (Kalifornie a další státy, např. zde a zde), zdá se, že Spojené státy v energetických potížích rychle dohánějí EU.
Joe Biden již v průběhu volební kampaně slíbil otočit kormidlo USA směrem k „zelené budoucnosti“. A to velmi jednoznačně. Těsně po svém zvolení pak zakázal pokračování stavby ropovodu Keystone z Kanady do rafinérií v Texasu a Illinois (leden 2021). Po půl roce vládnutí Washington oznámil, že se v mezinárodních organizacích jako je Světová banka, nebude podílet na financování mezinárodních ropných a uhelných projektů.
Větší vývoz amerického uhlí naráží na problémy
V lednu letošního roku napsaly Wall Street Journal a New York Times, že v průběhu dvou let USA ztratily skoro šest procent své kapacity na zpracování ropy. S ohledem na prezentované záměry vlády totiž jejich majitelům nedávalo smysl je dále provozovat. Za stejnou dobu klesla těžba ropy ve Spojených státech přibližně o osm procent. Přesto v květnu vláda zrušila již vydané nové licence na těžbu ropy na Aljašce a v Mexickém zálivu. V dubnu přitom přiznala, že „matematická chyba způsobila zpoždění ve vydávání licencí, protože obsahovala chybu, jež nadhodnocovala dopady těžby na podmořský život“.
Na počátku letošního června dosáhly průměrné ceny benzínu v USA dvojnásobku ceny, jež platila při nástupu Joe Bidena do funkce. V polovině června v rozhovoru pro Bloomberg generální ředitel ropné společnosti Chevron Michael Wirth upozornil, že když v roce 1982 do firmy nastoupil, fungovalo v USA 250 rafinérií ropy. V současnosti jich však je jen polovina. Prezident Biden ve stejné době napsal dopis řediteli firmy ExxonMobil, ve kterém se píše, že vysoké ceny pohonných hmot v USA způsobuje nejen válka na Ukrajině, ale také nepřiměřeně vysoké marže ropných společností. Ropné společnosti mají okamžitě začít spolupracovat s vládou na řešení situace.
USA se bojí blackoutu, stačí jedna vlna veder
Požadoval zároveň vysvětlení, proč se snížila kapacita amerických rafinérií. „Nedostatek rafinérií otupuje dopad historických opatření, která moje administrativa přijala,“ uvedl podle portálu prezident. Šéf Exxonu odpověděl, že potřebné dlouhodobé investice (nová rafinérie přijde na miliardy dolarů a návratnost investice počítá v desítkách let) by „podpořila jasná a konzistentní politika domácí těžby“.
Za poslední dva roky však všechny signály od americké i evropských vlád společnostem činným v těžbě a zpracování fosilních zdrojů říkají, že jejich služeb nebude potřeba. Již brzy. Což je v absolutním rozporu s tím, že energetici i automobilky vládám opakují, že tak rychle to prostě nejde.