Doba čtení:2 m, 26 s
Zelená transformace českého průmyslu bude podle ministra životního prostředí stát 3 biliony korun. Pouze třetinu přitom pokryjí dotace. Zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi Jan Dusík zase tvrdí, že program Fit for 55 pomůže Evropě udržet krok s Čínou. Proč to nejde dohromady?
Transformace nemůže být podle Hladíka financována pouze z dotací. „Máme poměrně tvrdá data, víme, že jeden bilion korun nebude stačit, jedná se pouze o třetinu z nutných peněz. Zelená transformace nemůže být pouze o dotacích. Je potřeba si také přiznat, že jsme v modernizaci energetiky a průmyslu celkem dlouho spali,“ uvedl Hladík na konferenci Green Deal Summit Prague.
Na ní zazněla i slova o ztrátě konkurenceschopnosti Evropské unie, kterou popsala nedávno zveřejněná Draghiho zpráva. Bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi v ní jasně uvedl, že není dlouhodobě udržitelné, aby ceny elektřiny pro průmyslové podniky byly v zemích EU o 150 procent vyšší než ve Spojených státech a v Číně. Zemní plyn je dokonce čtyřikrát dražší než na severoamerickém trhu.
Dusík ale nevidí příčinu v dramatické dekarbonizaci, na níž unie vsadila. „Obavy o konkurenceschopnost tu byly dřív, než byl Green Deal. Máme technologie, u kterých bývala Evropská unie lídrem, ale již není. Evropa začíná i technologicky zaostávat za Čínou, pokud má Evropská komise nějaký úkol, tak udržet krok. Je nutné, aby se v tom dokázala uplatnit. Investiční a konkurenční program Fit for 55 by tohle vše měl propojit dohromady,“ míní Dusík.
Hledají se miliardy pro OZE. Potřeba jsou ale jinde
Určitě lze souhlasit, že Evropa už roky technologicky zaostává. Nejvyspělejší firmy světa se nacházejí buď v Americe, nebo v Asii. Zároveň je ale velmi pochybné tvrdit, že řešením je další vynucené snižování emisí. To totiž firmám přináší dramatické náklady navíc. Peníze potom chybějí na investice a vývoj.
Stačí se podívat na to, jak velké rozdíly jsou například v cenách emisních povolenek. Jejich obdoba existuje v USA a dokonce i v Číně, ovšem jejich ceny jsou dramaticky nižší. Právě emisní povolenky patří k důvodům, proč jsou ceny energií v EU tak vysoké.
Například zmíněná Čína, která je dramaticky nejvyšším světovým znečišťovatelem ovzduší, sice prudce rozvíjí obnovitelné zdroje i elektromobilitu, zároveň ale stále ve velkém využívá i uhlí včetně výstavby spousty nových uhelných elektráren. Spojené státy zase navzdory ekologickým proklamacím investují obří peníze do těžby zemního plynu a ropy.
Důvod je jasný. Dostatek energie za dostupné ceny je klíčem k fungování ekonomiky i technologickému rozvoji. Evropská unie sice dramaticky snižuje emise, ovšem platí za to poklesem ekonomiky a ztrátou konkurenceschopnosti. V této souvislosti je nutné připomenout roky prověřené pravidlo. Ochranu životního prostředí si může dovolit pouze bohatá společnost. Ta chudá totiž řeší primárně úplně jiné priority.