Senátoři schválili novelu horního zákona

Záznam z projednávání novely horního zákona dne 3.3.2016

Senát schválil beze změn novelu, podle níž má mít stát více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Rozhodl o tom dnes po téměř tříhodinové debatě, v níž řada senátorů požadovala zrušit pětileté moratorium na výši poplatků. Novelu horního zákona nyní dostane k podpisu prezident. Platit by měla začít příští rok v lednu. Jednání jste mohli prostřednictvím iUHLI.cz sledovat živě.

Největší debata se strhla v otázce fixace poplatků na pět let. Část senátorů se ve shodě se senátním výborem pro veřejnou správu a životní prostředí postavila proti tomu, aby se poplatky za těžbu mohly zvyšovat jen jednou za pět let. „Přijetí pětileté fixace může znamenat rizika nehospodárného zacházení s majetkem státu, protože zpoplatněné nerostné bohatství je ve vlastnictvím státu,“ uvedla senátorka Jitka Seitlová (za SZ). Přemysl Sobotka (ODS), 1. místopředseda Senátu ostatním ale oponoval. „Nevím, jestli to je úplně špatné, protože v této chvíli to dává oběma stranám určitou jistotu. Kdo se trošku zajímá o situaci s uhlím v Evropě, v Polsku či u nás, tak ví, že malér nastane velmi brzy a zasáhne Českou republiku. Budeme mít problém, abychom se cenově vůbec udrželi a aby naše doly mohly být v chodu.“ Podle Sobotky tato novela přináší určitou jistotu jak vládě, tak i podnikatelům, kterých se to týká.

Podobným způsobem hovořil také ministr a šéf legislativní vlády Jiří Dienstbier (ČSSD), který zákon v Senátu obhajoval. „Zvýšení odvodů, tak jak je navrženo, je zcela v pořádku. Myslím si, že to je i spravedlivé.“

Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok.

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů korun až 100 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat:
Horní právo od středověku po současnost
Příběh novely v čase
Evropa dováží polovinu ze spotřebované energie