Rozestavěné turecké elektrárně Yunus Emre, do které Česká exportní banka (ČEB) zatím investovala skoro 12 miliard korun, hrozí insolvence, docházejí jí provozní finance. Česká vláda se obává, aby Turci projekt neprodali za zlomek jeho ceny.
Elektrárna, kterou aktuálně spravuje turecký státní fond TMSF, zatím žádnou elektřinu nevyrábí, pouze těží lignit v přilehlém dole a zaměstnává tisícovku lidí. Nyní jí hrozí, že nebude schopná platit svým dodavatelům a nebude mít na mzdy. Turci totiž elektrárnu financovat odmítají a česká strana žádný úvěr poskytnout také nemůže – ČEB provozní náklady nefinancuje.
Čtěte také:
Hádky ve vládě kvůli turecké elektrárně
Projekt turecké elektrárny by měl pokračovat
Podle informací MF DNES se problémem v pondělí zabývala vláda. Češi aktuálně usilují o setkání na ministerské úrovni, které by obávaný scénář mohlo odvrátit. To se ale nedaří. Šéfové České exportní banky a státní pojišťovny EGAP jednali v Turecku před čtrnácti dny o dalším postupu, jak české miliardy zachránit. Pokud by se to nepodařilo, odnese to český státní rozpočet.
Jako nejlepší řešení se pro českou stranu jeví převzetí elektrárny. Vláda k tomu určila státní podnik ČPP Transgas. Ten by měl elektrárnu v Turecku výměnou za nesplácenou pohledávku převzít, dostavět a odprodat, případně provozovat a obří úvěr splácet. Kvůli projektu Adularya zřídila česká vláda meziresortní koordinační výbor na úrovni náměstků čtyř ministerstev, která mají podíl v ČEB a EGAP, předsedá mu ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Státní pojišťovna dostala za úkol zajistit studii proveditelnosti zmíněného plánu.
„Studie by nám měla odpovědět na otázku, jestli se je dostavba elektrárny smysluplná a návratná,“ uvedl nedávno pro MF DNES Jan Procházka, šéf EGAP. Aktuálně běží výběrové řízení na technického poradce, který má do října přijít s návrhem, jak elektrárnu v Turecku dostavět a rozběhnout. Následovat má finanční analýza projektu. Zásadní nicméně bude, jak se k celé věci postaví turecká vláda.
Elektrárna s názvem Yunus Emre společnosti Adularya se začala stavět v roce 2010 – ČEB na ni půjčila a pojišťovna EGAP úvěr pojistila. Hlavním dodavatelem byla česká společnost Vítkovice Power Engineering (VPE).
Výstavba se postupně o rok a půl zpozdila, následně se vyskytlo hned několik problémů: ukázalo se, že spalovací kotel a hnědé uhlí, které se těží v nedalekém lomu, nejsou kompatibilní. Češi a Turci se ale neshodnou, na čí straně je chyba – česká vláda si aktuálně nechává od expertů zanalyzovat, zda je problém v kvalitě dodávaného uhlí, nebo v konstrukci kotle.
Další problém je, že generální dodavatel, Vítkovice Power Engineering, se dostal loni do insolvence a od dostavby elektrárny ustoupil. A v neposlední řadě došlo k faktickému znárodnění elektrárny – po neúspěšném puči loni v létě elektrárnu původním investorům, společnosti Naksan Holding, zabavil turecký státní fond TMSF.
Mohlo by vás zajímat:
Uhlí místo turistů na Moldavské horské dráze
Uhlí vystřídala auta
Služební auto obra Koloděje