
Aby měli elektřinu, budou si muset nejdřív postavit elektrárnu. I potom s ní budou muset pečlivě hospodařit. A vůbec nebudou mít internet. I to čeká zájemce o studium na ČVUT na letním kempu.
„Chceme našim potenciálním studentům ukázat věci, které vidí jen v laboratořích v reálném použití,“ vysvětluje Zbyněk Kocur z Fakulty elektrotechnické ČVUT, proč jeho fakulta pořádá 6. až 9. srpna netradiční „FEL camp“ pro potenciální studenty. Jeho námět spočívá v záchraně havarovaného letadla, které hledají záchranné týmy. Jenže je to v neobydlené oblasti a oni si tak s sebou musí přinést vše, co budou potřebovat k fungování záchranářského tábora.
„Vyberou si v našich skladech, co budou s sebou potřebovat, aby postavili malou solární elektrárnu, antény pro určení polohy havarovaného letadla a další potřebné součástky, které budou vyplývat z počátečního brífingu. Samozřejmě jim v tom budeme zlehka radit, ale chceme, aby na co nejvíc věcí přišli sami,“ popisuje vedoucí kempu. Velkou novinkou pro účastníky bude odstřižení od internetu, na kterém jsou zvyklí hledat a prakticky všechno najít. Takže jim nezbyde, než při vstupním školení dávat bedlivý pozor a dělat si pečlivě poznámky. A pak také pracovat s klasickou papírovou dokumentací, což už se moc nenosí.
Čtěte také:
Blackout zabíjel ve Venezuele
Berlínský blackout vyděsil Němce
Protože však jde většinou o žáky třetích ročníků středních škol a gymnázií, kteří o studiu na FEL uvažují, budou mít oproti běžné populaci přeci jen podstatně větší šance, že si s technologickými nároky poradí.
Cílem celé akce je podle Kocura nejen ukázat, jak věci o kterých se učí, skutečně fungují, ale také prakticky ukázat žákům, co by všechno mohli umět. Účastníci by si z kempu měli ale také odnést zkušenosti, které jim pomohou při práci ve skutečných firmách. „Chceme, aby se nesnažili udělat všechno sami, ale každý dělal pro tým to, co nejlépe dovede. Přirozená dělba úkolů je pro splnění složitých úkolů nezbytná,“ poukazuje vedoucí kempu na to, že si firmy stěžují na to, že absolventi jsou málo připraveni na skutečnou pracovní praxi.
Kemp bude probíhat ve stanovém táboře fakulty v Temešváru u Orlické přehrady, kde kromě spaní budou mít frekventanti zajištěné stravování a pití. Nečeká je tak žádný interhotel, ale v podstatě normální podmínky letního tábora. Místo zpěvu u táborového ohně přijdou večer na pořad diskuze s pedagogy, budou se rozebírat, jak se dají dále prakticky využít získané znalosti a dovednosti a dojde i na palčivá témata jako například blackout.
„Dojde na věci z energetiky, telekomunikací, IT, ale i na zdravovědu, buzolu a mapu. Bez té by nenašli černé skříňky letadla, protože ony sice vysílají signál, ale kurzisté nemají k dispozici googlemaps,“ usmívá Zbyněk Kocur. „Budou prostě muset vyřešit problém, i když nemají přesný návod a kompletní vybavení,“ dodává. Účast na akci povede studenty nejen k tomu, aby samostatně přemýšleli, ale také k tomu, aby zkoušeli různé alternativy a postupně se dobrali správného výsledku, což je postup, na který ve školách nebývá mnoho prostoru.
„Budeme s sebou mít dva tři solární panely, takže elektřiny opravdu nebude nadbytek. Kdyby nesvítilo slunce, máme baterie a dieselgenerátor s omezeným množstvím paliva. Takže se budou muset všichni domluvit, co se bude používat permanentně, co nárazově a co se vypne. První co účastníci zjistí je, jak jsme závislí na internetu a jak na elektřině,“ pokračuje v popisu vedoucí kempu, jehož náklady by se měly pohybovat v řádu tisíců korun.
„Účastníci budou muset respektovat pravidla týmu, důvěřovat kolegům, ale zároveň budou muset umět zaskočit za jiného člena. To všechno se jim bude v budoucnu hodit,“ shrnuje Kocur. A připomíná, že když se takhle neumějí chovat lidé ve skutečných pracovních týmech, snižuje to nakonec výkony celých firem.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě