Doba čtení:4 m, 48 s
Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených) je jedním z nejhlasitějších odpůrců prolomení limitů těžby hnědého uhlí. V rozhovoru pro server iUHLI.cz přitom přiznává, že město dostává od těžařů velice slušnou částku. Rozpočet Horního Jiřetína počítá na letošní rok s příjmy zhruba 54 milionů korun, od těžařů do místní pokladny přiteče 25 milionů, tedy téměř polovina.
Jak vnímáte podporu těžařů, kterou poskytují obcím, které sousedí s povrchovými lomy? Kolik dostává Horní Jiřetín?
My dostáváme velice slušnou částku. Ročně něco kolem 20 milionů korun v posledních letech. Je to samozřejmě podle toho, jaké množství uhlí těžaři vytěží a prodají. Je to pro nás velmi významná složka. Rozpočet máme něco přes 50 milionů korun. Bylo z toho vybudováno hrozně moc. Vybudovali jsme kanalizaci a čístírnu vod, která byla sice podporována z evropských fondů z OP Životní prostředí. Přesto byl náš vklad zhruba 100 milionů, takže byla velká výhoda, že jsme se nemuseli zadlužovat. Teď z vlastních prostředků budujeme víceúčelové hřiště. Adaptací bývalé prodejny vznikne zcela nové zdravotní středisko. Investujeme velké peníze do budov školy. Jsou to dvě historické budovy, obě velmi krásné. Opravili jsme všechny komunikace, z 90 procent máme nové povrchy. Dále jsme loni nakoupili velké množství pozemků, zejména pro bytovou výstavbu. A to protože se nám ta příležitost naskytla. Je velký zájem o parcely.
Severní energetická a její předchůdci podle některých názorů podcenili vyjednávání s lidmi v Horním Jiřetíně, na rozdíl od SD, byť v případě lomu Bílina není ohroženo žádné sídlo. Jaký je Váš názor?
To je velký rozdíl. Oni se snažili jednat s majiteli nemovitostí. Občas přišel oficiálně dopis na zastupitelstvo. Spíš to bylo formou, že vy jste podle zákona povinni se s námi dohadovat. My jsme povinni v součinnosti s vámi vyřešit střet zájmů. Rozhodně nejsme povinni, jestliže vidíme veřejný zájem zachování krajiny. Přesně tak, jak to udělala Pithartova vláda v roce 1991. A nakonec všechny vlády od té doby. Veřejný zájem je v protikladu s veřejným zájmem. Tedy zachování obcí a krajiny.
Už přišla Severní energetická s nějakou konkrétní nabídkou pro občany Jiřetína?
Ne, osobně to nesleduji. Nevím, jestli to někomu nabídli, nemůžu to vyloučit, ale ani potvrdit. Oficiálně určitě ne.
Pokud by se zachovaly limity na lomu ČSA, co vy, jako starosta, čekáte, že se stane?
Myslím si, že těžba bude pokračovat nejméně sedm let, možná o trochu více. Další vývoj bude záviset na tom, jestli se v těžbě nějaké roky bude pokračovat alternativním způsobem. Pokud to těžaři budou ve větším realizovat, protože pak zatopení nebo zaplavení pásma není možné. Pak by se bohužel oddalovala hydrická rekultivace. Mohlo by se ale rovnou pracovat na všech březích jezera na zkulturnění a zrevitalizování ploch, kde by mohla probíhat zemědělská rekultivace. Popřípadě lesnická rekultivace. Jsem spíš příznivcem nějaké kombinované metody sukcese a spíš menších zásahů člověka.
Těžaři a teplárníci kvůli prolomení limitů argumentují cenou tepla. Odklon od uhlí by mohl zvýšit cenu energie, a jsou rovněž skeptičtí k obnovitelným zdrojům energie (OZE). Dovedou si podle Vás lidé představit, že mohou za teplo platit víc?
Především je potřeba říct, že víc platit nebudou. Není žádný důvod, aby platili víc. Co se týká momentálně vyšších nákladů na energie z obnovitelných zdrojů, tak si myslím, že je to naprosto přirozené. Kdykoli se v minulosti zavádělo něco nového, tak to bylo dražší. Když se vyrobilo první auto, muselo být neskutečně drahé.
Primátor Mostu Jan Paparega v rozhovoru pro náš server zmiňoval jeden negativní fenomén, a to vybydlování bytů první kategorie a odchody mladých lidí do Prahy. Je to v Horním Jiřetíně podobné?
Trend na Mostecku je samozřejmě dlouhodobě takový, že z větších měst, tedy z Mostu a Litvínova, obyvatel poměrně významně ubývá. Počet obyvatel Litvínova třeba v nedávné době klesl pod 25.000 a ještě nedávno to bylo 27.000. U Mostu je to samozřejmě ještě podstatně drastičtější, protože to bylo kdysi velké velmi významné město. Dnes je úbytek znatelný a počet prázdných bytů je obrovský. Horní Jiřetín je svojí polohou naprosto vynikající v tom, že je pod horami v blízkosti Litvínova, Mostu i chemičky. Ale zase je natolik v zeleni a přirozené krajině, že je to pro lidi nějakým způsobem lákavé. Především vznikají nové domy. Za posledních patnáct šestnáct let přibylo v Jiřetíně zhruba 130 nových rodinných domů. Několik málo v Černicích, myslím, že asi jenom tři. Tam byla výstavba malá, ale v Jiřetíně je to významné číslo.
Zaznamenali jste tedy od minulého sčítání obyvatel v Horním Jiřetíně spíše přírůstky obyvatel?
Hodně velký přírůstek. Když to vezmu za období od roku 1998 až 2014, tak přírůstek je více než 20 procent. Měli jsme v té době kolem 1700 obyvatel a teď máme asi 2300 včetně Černic. To je nárůst o nějakých 600 lidí. Ve velikosti městečka je to významné procento.
Slyšel jsem argument, že Černice jsou vyloženě ošklivá osada. Proč by pak místní měli odmítat nabídku těžařů na přesídlení?
K první části dotazu je potřeba postavit dva různé pojmy. Jeden pojem je dům a druhý domov. A to je důležité. To je strašný rozdíl. Jak v Horním Jiřetíně, tak v Černicích je bohatý spolkový život. Nejenom, že Horní Jiřetín jako takový je krásný. I Černice, zejména ta horní část, ta spodní část je skutečně trošku horší. Je to městečko vybavené, v dobrém prostředí, v krásné přírodě pod horami.
Pokud by vláda usnesení o limitech zrušila a umožnila vyjednávání, máte nějakou představu, jak by se situace mohla vyvíjet? Co by těžaři museli udělat, aby občany přesvědčili?
Já samozřejmě nevím, co by těžaři museli udělat, aby přesvědčili všechny lidi. Myslím si, že nikdy nepřesvědčí většinu, určitě ne všechny. Prostě věřím tomu, že kdyby mi nabízeli nevím co, tak se k tomu plánu otvírky, přípravy a dobývání nedoberou.