Zastánci a odpůrci studie v tvrdém klinči

Ilustrační foto: Imagio.cz

Studie, které vznikají jako podklady pro vládní rozhodnutí v otázce limitů povrchové těžby uhlí, jsou po zveřejnění pravidelně podrobovány hodnocení a kritice a následně dochází k jejich interpretacím. Jejich zastánci a odpůrci se do sebe pouštějí mnohdy hlava nehlava. Má to ovšem jednu nespornou výhodu: nezaujatý čtenář si může porovnat alespoň část pro a proti.

Poslední studii, která se objevila, vypracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Rozsáhlý materiál zkoumá vlivy těžby a spalování uhlí na životní prostředí a zdraví lidí.

Výsledky této studie lze interpretovat různými způsoby. Zejména odpůrcům uhlí poslouží jako klacek, kterým se budou ohánět při svých požadavcích, aby se uhlí stalo energetickým zdrojem minulosti. Příkladem je programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh, který ve svém komentáři pro deník E15 napsal, že se ukazuje, že by na prolomení limitů nejvíce prodělal stát a vydělali pouze uhlobaroni. Navíc dodává, že uhlí již nebude potřeba.

Pro toto tvrzení prý stačí vzít do jedné ruky studii o potřebě uhlí od samotného ministerstva průmyslu a obchodu a do druhé ruky schválenou aktualizovanou státní energetickou koncepci. Z porovnání potřeb a výhledů těžby podle Koželouha celkem jasně plyne, že až do roku 2040 nebude potřeba ani uhlí ležící za limity velkolomu Bílina, natožpak uhlí ze „zapovězené“ části lomu ČSA. Všechno je jasné, tečka. Ovšem pan Koželouh už jaksi zapomněl dodat, že energetická koncepce počítá například s výrazným nárůstem využívání jádra, což vyžaduje stavbu nových reaktorů. Nikdo přitom zatím neví, kdy a za co se budou stavět.

Čtěte také: Studie hrozí miliardovými škodami

Zcela opačný přístup k hodnocení stejné studie ve svém blogu na serveru iDNES.cz Nikola Ptáčková. Výsledky studie podle ní budí úžas, stejně tak i suverenita, s jakou jsou předkládány. Studie predikuje důsledky těžby a spalování uhlí na léta 2015 až 2050 ve čtyřech variantách s uvedením příkladu varianty, kterou navrhl ministr Mládek, tedy prolomit limity pouze u lomu Bílina. Autoři vyčíslili, že by prolomení způsobilo například 31 tisíc let ztraceného života, téměř 60 tisíc dnů pracovní neschopnosti a další mediálně bombastické údaje.

Podle Ptáčkové musejí mít ale autoři studie dost přesnou křišťálovou kouli, jestliže dokážou predikovat takto dopředu. „Operovat s takovými hausnumery, jaké se vyskytují ve studii, to se vymyká serióznímu vědeckému přístupu,“ píše blogerka, která studii podrobuje tvrdé kritice i z jiných důvodů. „Sporným bodem ve studii je vyčíslování tzv. externalit týkajících se krajiny dotčené těžbou. Zatímco potenciální škody byly vyčísleny poměrně přesně v řádu miliard, nikde se člověk nedočte, jak je to s povinnými ´eko´ odvody těžebních (ale i dalších průmyslových) firem, které jsou rovněž v řádu miliard využívány zpětně na obnovu krajiny po těžbě, započítány nebyly ani další finanční částky, kterými firmy přispívají dotčeným obcím na jejich rozkvět, takže výsledné číslo údajných „škod“ na krajině vychází poměrně obludně,“ uvádí Ptáčková, která svůj text uzavírá tím, že takové studie mohou být snad ilustrací, ale rozhodně ne zásadním podkladem pro rozhodování o čemkoliv. „V tomto případě to vypadá už tak trochu na účelovost studie, která vyznívá zcela jednostranně, a to v neprospěch prolomení jakýchkoli limitů,“ uzavírá blogerka.

Mohlo by vás zajímat:
Zrušení limitů by byl jen první krok
Sochor – Uhlí je jistota, plyn drahé riziko



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze