Po ukončení povrchové těžby hnědého uhlí by prostory dnešních lomů mohli využívat zemědělci. Vedle hydrické rekultivace, kdy se vytěžené jámy postupně zalévají vodou, či zalesňování, jsou právě zemědělské rekultivace jednou z možností, jak využívat desítky kilometrů čtverečních nově vzniklých ploch.
„Potenciál zemědělství na rekultivovaných plochách do budoucna je. Když si vezmete, kolik zemědělské půdy zmizí každý rok kvůli různé výstavbě a kolik půdy kolem lomů leží ladem,“ uvedl pro idnes.cz vedoucí oddělení Pedologie a ochrany půdy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jan Vopravil.
Čtěte také:
Rekultivační stádo hlásí nové přírůstky
Některé evropské země se bez uhlí neobejdou
„Dnes se často dělají hydrické rekultivace, které jsou nejlevnější, přitom historicky tento region byl zemědělský. Do budoucna by přitom bylo možné na těchto nových plochách kvalitně zemědělsky hospodařit,“ dodal Vopravil, který se zabývá výzkumem rekultivací a revitalizace půdy.
Problémem nově vzniklých zemědělských ploch je zatím legislativa. Tyto půdy nemají v současném systému bonitace, která klasifikuje půdy do dotačního systému a jednotlivých tříd ochrany, vlastní kód. Často nejsou zapsány ani v zemědělském půdním fondu.
„Snažíme se to změnit a vytvořili jsme ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem nové zatřídění antropogenních půd (půdy, jejichž půdotvorný proces ovlivnila lidská činnost, pozn. red.),“ doplnil Vopravil.
Po náročné technické rekultivaci, což je navezení jednotlivých vrstev podloží a zeminy, trvá dalších tři až pět let biologická rekultivace, díky níž se obnoví život v půdě. Během té doby se na ploše pěstují rostliny, jako je vojtěška či svazenka, které zlepšují její kvalitu a propojí jednotlivé vrstvy. Až poté může být pozemek používaný k běžné zemědělské produkci.
Kvalitu půdy na rekultivovaných plochách testuje i Výzkumný ústav hnědého uhlí v Mostě. „Vzorky jsme odebírali každého čtvrt roku na dvou rozdílných testovacích plochách. Při této příležitosti jsme zároveň měřili stopové prvky v půdě. Z výsledků vyplynulo, že půdy na výsypkách nejsou kontaminované a v některých parametrech dosahují po aplikaci kompostu kvality orné půdy,“ vysvětlil pedolog Michal Řehoř z Výzkumného ústavu hnědého uhlí, který celý výzkum vedl.
Testovaly se různé plochy na vnitřní výsypce lomu ČSA na rozloze zhruba 160 hektarů. Například u arzenu naměřené množství neodpovídalo ani obvyklým hodnotám běžným v celé oblasti Podkrušnohoří.
V současnosti se zemědělské rekultivace v okolí lomu ČSA využívají většinou k pěstování sena či pastvě dobytka. Kolem nedalekého lomu Vršany lze spatřit i stovky jabloní, hrušní a ořešáků či bezmála 1 500 lískových keřů.
Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo