Doba čtení:3 m, 20 s
Letos v dubnu prohlásil ministra energetiky a hornictví Saša Mujović, že elektrárna Pljevljanebude odstavena dříve než za sedm až deset let. Podmínkou je výstavba náhradního zdroje. Foto: wikipedia.org

Provozní data a kusé zprávy z Balkánu naznačují, že přiblackoutu, ke kterému došlo minulý týden, se udržela na vlastní spotřebě černohorská uhelná elektrárna Pljevlja. Díky tomu síť nemusela startovat z úplné tmy, napsal pro server Seznam Médium Petr Dušek.

„Byl pátek 21. června a začalo pravé balkánské peklo, totiž léto. Na některých místech teploty vystoupaly nad 40 stupňů. A kolem poledne se rozeběhla série událostí, kterou někteří označili za největší energetický incident na Balkáně za poslední dvě dekády a jiní dokonce za mezinárodní blackout, k jakému v regionu dosud ještě nedošlo,“ napsal Dušek.

Bez proudu byly rozsáhlé části Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Albánie a chorvatské Dalmácie. Blackout postihl řádově miliony lidí. V chorvatském Splitu nefungovaly semafory, zhasly také Dubrovník, Zadar, Omiš, Makarská a některé dalmatské ostrovy.Dalmatské nemocnice nahodily dieselové generátory a přešly do omezeného provozu. V bosenském Sarajevu se zastavily tramvaje a bez elektřiny se ocitlo i mnoho dalších měst po celé zemi.Mimo provoz byly v rozsáhlých oblastech i mobilní vysílače a internet. Na silnicích ve městech se okamžitě začaly tvořit dlouhé kolony. Nefungovaly restaurace, obchody ani lékárny.

Výpadek proudu nás vrátil do ne tak dávné minulosti, kdy docházelo denně k výpadkům proudu,“ napsala Slobodná Dalmacija.

Problém způsobilo primárně vedro. Elektrická síť čelila nadměrné zátěži a náhlému nárůstu spotřeby elektřiny především kvůli klimatizacím.

Podle černohorského deníku Pobjeda nabraly události směr blackout po výbuchu (doslova „eksploziji“) linky 400 kV na území Černé hory. Protože síť byla přerušena v obtížně dostupném území, správce soustavy si údajně na opravu musel najmout vrtulníky. Několik minut po tomto výpadku následoval pád dalšího vedení z Albánie do Řecka. A pak přišel napěťový kolaps a rozpad soustavy.

Části Černé Hory, Chorvatska, Bosny a Albánie se ocitly bez dodávek elektřiny

Některé oblasti však zůstaly pod proudem. Konkrétně, Pljevlja a ještě sousední Žabljak. Elektrárna Plevlja totiž zůstala v provozu a běžela na plný výkon i celý pátek.Pouze v kritické polední situaci její výkon skokově poklesl o nějakých 15 MW a pak se hned vrátil zpátky.

Z toho Dušek vyvozuje, že elektrárně se podařilo „udržet na vlastní spotřebě“, a dokonce vytvořila nějaký menší ostrovní provoz, v němž dokázala zachovat dodávky elektřiny.

A to je dost důležité, protože ve všech plánech obnovy elektrizační sítě po blackoutu se jako první otázka vyhodnocuje, zda se něco v soustavě dokázalo udržet na vlastní spotřebě, a je to tedy k dispozici pro podání napětí do dalších elektráren, které to štěstí neměly. Pokud by se žádný zdroj neudržel, podávalo by se napětí ze zahraničí. A pokud by ani to nešlo, přišla by bída na kozáky a střihli bychom si pravý nefalšovaný blackstart (který by třeba v českém prostředí trval minimálně půl dne),“ vysvětlil Dušek.

Že se na severu Černé hory odehrál výše popsaný scénář, tomu napovídá a i poměrně rychlý postup při obnovování dodávek. Vždyť Černá hora se opět rozsvítila už po hodině od incidentu.

Pokud se moje spekulace potvrdí, nebude to trofej do vitríny uhelné propagandy, ale spíš další potvrzení, že řiditelné systémové zdroje, tj. velké elektrárny na uhlí, plyn, biomasu či pro mě za mě duhu od jednorožců, pokud ji dokážou dodávat spolehlivě, jsou stále pilířem bezpečnosti energetiky všude na světě. A zůstane to tak minimálně do té doby, než se nám podaří přebudovat centrální soustavu na decentralizovanou,“ napsal Dušek, který současně připomněl, že Pljevlja čelí úplně stejnému dekarbonizačnímu tlaku jako české či evropské uhelné elektrárny a už několik let se hovoří o jejím odstavení.

Na druhou stranu je zjevné, že černohorská energetika se bez jediného stabilního zdroje prostě neobejde. Parlament Černé Hory proto dokonce musel nedávno změnit zákon o průmyslových emisích, aby zařízení mohlo pokračovat v provozu. Letos v dubnu prohlásil ministra energetiky a hornictví Saša Mujović, že Pljevljanebude odstavena dříve než za sedm až deset let. Podmínkou je výstavba náhradního zdroje,“ uzavřel Dušek.

Close

Generic selectors
Pouze přesná schoda
Hledat v titulcích
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
Hledat pouze v kategorii
Energetická bezpečnost
Komentáře
Rozhovor
Videa
Z domova
Zajímavosti
Ze světa