Bělorusko v minulém roce vyvezlo pětkrát více uhlí a 357 krát více antracitu, nežli v předchozím roce. V zemi se ale nenacházejí žádné uhelné doly. Podle ukrajinských médií uhlí pravděpodobně pochází z Donbasu.

Podle dat Národního statistického úřadu Bělorusko v roce 2018 vyvezlo 853 900 tun uhlí, což je výrazný posun oproti roku 2017, kdy vývoz horniny činil pouze 164 600 tun. Ještě strmější nárůst lze pozorovat u exportu antracitu, kterého Bělorusko za minulý rok vyvezlo 107 300 tun. To je o celých 107 tisíc tun více, nežli v roce 2017, napsal server idnes.cz.

Čtěte také:
Polovinu uhlí do Evropy dodává Rusko
Američané hrozí sankcemi kvůli NordStream 2

Kde Bělorusko vzalo tolik nerostné suroviny, kterou nemá kde těžit, je záhadou. Běloruské ministerstvo energetiky pro televizi Belsat uvedlo, že nespravuje žádný důl a naopak dováží velké množství paliva.

Podle Rádia Svoboda vedou stopy na východní Ukrajinu. V květnu 2017 tehdejší lídr samozvané Luhanské lidové republiky Igor Plotnisky deníku Izvestia řekl, že s Běloruskem vyjednává o dodávkách uhlí. Podobně se pro televizi Belsat vyjádřil také Viktor Tkachenko, který u separatistů zastává funkci srovnatelnou s ministrem energetiky.

Předseda běloruské vlády Uladzimir Syamashka tato tvrzení v zápětí popřel. Informace polského deníku Gazeta Prawna, který export uhlí z východní Ukrajiny monitoruje dlouhodobě, však dávají za pravdu spíše separatistům. Vývoz nerostných survin do Polska opatřených falešnými certifikáty je podle deníku pro doněcké i luhaňské separatisty běžnou praxí.

Podle běloruských dat směřovalo uhlí a antracit například do Ruska, Turecka, Rumunska či Polska. Nejvíce surovin ovšem putuje na Ukrajinu. Ta měla loni odkoupit 588,5 tisíc tun uhlí, oproti pouhým šesti stovkám tun z roku 2017. Meziroční nárůst tak činí závratných 980 procent. Na Ukrajině mělo skončit také 95 procent běloruského antracitu, kterého prý Kyjev loni odkoupil 102 200 tun, oproti třem stovkám tun z předchozího roku.

Ve statistikách Kyjeva však Bělorusko vůbec nefiguruje, upozornilo Radio Svoboda. I tento rozpor však má své potenciální vysvětlení. Podle ukrajinských médií uhlí od separatistů na Ukrajině skutečně končí, země to však nemůže přiznat.

Export ze samozvaných východoukrajinských republik není Evropskou unií přímo zakázaný, jako tomu platí v případě Ruskem anektovaného Krymu. Tamější oligarchové, kteří zisky z prodeje uhlí sklízejí, však figurují na evropských sankčních seznamech.

Kyjev by zároveň porušoval svůj vlastní zákaz obchodu se samozvanými republikami a zákaz „financování terorismu.“ Peníze z obchodu se separatisty jsou navíc na Ukrajině považovány za „krvavé“. Ve válce o východní území zemřelo už přes třináct tisíc Ukrajinců.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje