Bentonit, zpomalovač hoření a dusík

Vybavovaný blok ve spodní lávce 3. kry 40. sloje je rozhodnutím OBÚ Ostrava zařazený do kategorie pracovišť náchylných k samovznícení uhlí. Foto: wikipedia.org Petr Štefek

Chlapi z HBZS Ostrava i ZBZS Dolu ČSM pracují v oblasti nového porubu 402 303 na stonavské šachtě, lokalitě Jih, ve zkušebním provozu se Zpěněným důlním inhibitorem SIG 1. Zařízení vyráběné v nedalekém polském městě Wodzisław Śląski je pomocníkem proti záparům.

Jedná se o směšovací zařízení napojované na rozvody vody a plynného dusíku s nádržemi na směs bentonitu – mletého minerálu čedičového původu s vysokým obsahem jílu – a chemikálie působící jako zpomalovač hoření. Vzniká v něm směs s bublinkami dusíku, který se postupně uvolňuje a inertizuje okolí,“ popisuje hlavní inženýr HBZS Zdeněk Pavelek s tím, že aplikace je jednoduchá. Stříká se z trysky aplikátoru, kam je potřeba, napsal Měsíčník Horník.

Čtěte také:
HBZS zasahuje i v toxickém prostředí
Seismická aktivita v revíru OKD

Vybavovaný blok ve spodní lávce 3. kry 40. sloje je rozhodnutím OBÚ Ostrava zařazený do kategorie pracovišť náchylných k samovznícení uhlí. Zároveň je to jeden z klíčových porubů pro naplnění plánu těžby stonavské šachty i celého revíru. „Záchranáři tak nasazením nového zařízení v prorážce i na chodbách v předpolí eliminují možnost vzniku endogenního požáru. Zkušební provoz probíhá podle předpokladů,“ říká Pavelek.

Zpěněný důlní inhibitor SIG 1 by, jak upozorňuje, mohl posloužit i po nájezdu stěny 402 303 s aplikací bentonitovo-antipyrogenní-dusíkové směsi k inertizaci závalových prostor. „Dělají to tak horníci v Polsku,“ podotýká hlavní inženýr HBZS. A doplňuje, že využití bentonitu při protizáparové prevenci je známo od 70. let. Jeden z bývalých ředitelů HBZS, Lubomír Hájek, to popisuje s Petrem Fasterem i v publikaci Důlní záchranářství.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj