Bez výjimek bude Česku chybět až třetina výkonu

Modely na základě dat z ledna loňského ukazují, že limity pro emise rtuti a NOx nejsou realisticky nastavené s ohledem na časové možnosti energetických firem. Foto: pixabay.com

Když uhelným zdrojům úřady nedají časově omezené výjimky, již příští rok bude republice ve všední dny v zimě chybět 18 procent výkonu elektráren. V případě provozní odstávky jádra deficit poskočí až na 27 procent. Spolek Realistická energetika a ekologie na to upozornil členy vlády.

„Jestli úřady nevydají uhelným zdrojům časově omezené výjimky, nebude v tuzemsku dostatek elektřiny, protože nové limity nesplní většina uhelných elektráren. Z uhlí přitom má republika přes 40 procent elektřiny,“ tak se dá shrnout varování odborného spolku Realistická energetika a ekologie. Ten má ve svém středu například člena Uhelné komise profesora Františka Hrdličku z ČVUT, či Jana Vondráše, šéfa renomované poradenské a analytické společnosti Invicta Bohemica, jež českou energetiku sleduje již od roku 1998, jaderné fyziky i přírodovědce. (Její členy najdete zde.)

Čtěte také:
Česká energetika je v rukou Merkelové a Putina
Nový blok Dukovan získal povolení od Drábové

„Pokud by byly letos v létě aplikovány emisní limity, kterými v případě rtuti Česká republika ještě zpřísnila normy stanovené Evropskou unií, tak by musela okamžitě ukončit činnost tak velká kapacita výroby elektřiny z uhlí, že by to ohrozilo celkovou stabilitu elektrizační soustavy České republiky,“ píše spolek hned v úvodu svého otevřeného dopisu, který adresoval na začátku dubna ministru životního prostředí Richardu Brabcovi, na vědomí jej dostal i předseda vlády a ministr průmyslu, předsedové politických stran, předsedové poslaneckých a senátorských klubů a média.

O jak velký výpadek tuzemské výroby by v případě neudělení výjimek šlo, dopis spolku vypočítává hned vzápětí. Vyřadilo by to z provozu instalovaný výkon 5142 megawatt. Další uhelné zdroje s celkovým výkonem 2600 megawatt o výjimky už ani žádat nebudou, protože je jejich provozovatelé odstaví tak jako tak. Jde jen o zdánlivě vysoká čísla, nebo jsou čísla opravdu vysoká? I na to odpovídá otevřený dopis, o kterém tuzemská média nereferovala.

„Výsledek modelu, který vychází z faktických dat spotřeby měsíce ledna 2020, aplikovaný na situaci v lednu 2022 po odstavení výkonu je naprosto alarmující! V případě nepovolení výjimek a zároveň konce všech předpokládaných zdrojů se jedná v měsíci lednu o obří deficit každý pracovní den až do výše 2280 MWe (tj. 18 % instalované výkonu). V případě výpadku (nebo nutného provozního odstavení) bloku JETE, které je zcela běžné, jde už o deficit také o víkendových dnech, a to až do výše 3400 MWe (27 % instalovaného výkonu),“ vypočítává think-tank v dopise, jehož plné znění je zde.

Představu o tom, kolik by chybělo elektřiny, poskytují přiložené grafy. První ukazuje situaci v lednu 2022 bez výjimek pro uhelné zdroje, druhý situaci bez výjimek a s odstaveným jedním jaderným blokem. Grafy současně názorně ukazují, jakou důležitost pro tuzemskou energetiku nyní mají jednotlivé typy zdrojů. Což je představa, která často diskuzím o blízké energetické budoucnosti chybí.

„Možnost náhrady jakýchkoli těchto výkonů již na počátku roku 2022 pomocí obnovitelných zdrojů energie považujeme za zhola nemožnou jak z ekonomických, tak technických i klimatických důvodů. Moře na offshore větrné elektrárny prostě nemáme, pro vnitrozemské větrné elektrárny je velmi málo prostoru a sluneční svit je mnohem omezenější než například ve Španělsku a Itálii,“ zdůrazňuje předseda spolku Jaroslav Čížek. Udělení časově omezených výjimek je proto podle něj jedinou cestou, jak zajistit Česku v následujících letech dostatek bezpečných dodávek elektřiny. „Institut výjimky vznikl přesně kvůli situacím jako v ČR, kdy energetika ještě není schopná transformace na bezemisní, potřebuje čas, investice a odpovídající technologie. Uhelné elektrárny a teplárny mají v rámci regionů stále nezastupitelnou úlohu kvůli stabilizaci a regulaci sítě,“ připomíná předseda spolku.

Očekávaná situace v lednu 2022 po odstavení všech zastaralých el. provozů, odstavení turbín v teplárenství a neudělení výjimek z emisních limitů na Hg a NOx u velkých uhelných elektráren.

Očekávaná situace v lednu 2022 po odstavení všech zastaralých el. provozů, odstavení turbín v teplárenství a neudělení výjimek z emisních limitů na Hg a NOx u velkých el. a při vyřazení z provozu jednoho boku JETE.