BIS: Někdo chtěl interní informace o Dukovanech

I kvůli varování tajných služeb byly z možnosti účastnit se zakázky na dostavbu Dukovan vyloučeny firmy z Číny a Ruska. Foto: FB JE Dukovany

V souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny v Dukovanech zaznamenala Bezpečnostní informační služba (BIS) snahu získávat interní informace ze státní správy. Pokračovaly také aktivity, které měly za cíl ovlivnit mediální prostor přes zdánlivě nezávislé osoby. BIS to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Poukázala také na nebezpečí ovlivňování regulatorních úřadů a kritizovala ruský nákup významného strojírenského podniku.

Podle kontrarozvědky bylo vzhledem k důležitosti chystaného jaderného tendru stěžejní vyhodnotit jednotlivá rizika, která by mohla projekt ohrozit. Za největší hrozbu BIS označila zapojení do zakázky firem, u kterých existuje riziko, že by svého postavení zneužívaly k prosazování svých zájmů nebo zájmů „třetí strany“. I kvůli varování tajných služeb byly z možnosti účastnit se zakázky vyloučeny firmy z Číny a Ruska.

Čtěte také:
Druhý blok Dukovan bude do února stát
Španělsko zavře jaderné elektrárny

Jako další riziko BIS vnímala možné ovlivňování přípravy tohoto projektu. „BIS v této souvislosti zaznamenala například snahu získávat interní informace z prostředí české státní správy a subjektů zapojených do přípravy projektu,“ uvedla kontrarozvědka.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) mohlo jít o snahu potenciálních zhotovitelů nového bloku získávat informace ze státní sféry například o podobě zadávací dokumentace či parametrů tendru. Věří tomu, že žádné informace neunikly. Ministerstvo průmyslu podle něj už dříve zavedlo mimořádná opatření, že se například jakékoli jednání s potenciálním dodavatelem, jeho zástupcem nebo jinou zainteresovanou institucí může uskutečnit výhradně na půdě ministerstva, musejí u něj být svědci a musí z něj být zápis.

Podle tajné služby také pokračovaly aktivity, které měly za cíl ovlivnit mediální prostor a osoby s klíčovým vlivem na rozhodování. „Nejednalo se o cestu běžného lobbingu, ale naopak byla evidentní snaha zakrýt původ informací objevujících se v médiích, k čemuž byly využívány zdánlivě nezávislé osoby,“ napsala BIS.

Riziko ovlivňování podle BIS dlouhodobě existuje i u regulatorních a dohledových orgánů státu, zejména v energetice, telekomunikacích nebo zdravotnictví. Tuto obavu potvrzovaly aktivity některých „regulovaných subjektů“, které se snažily při schvalování důležitých právních norem podsouvat vlastní pozměňovací návrhy, uvedla BIS. Jejich přijetí by mohlo mít významné ekonomické dopady na ČR. Firmy se také pokoušely získat nadstandardní kontakty a vazby na představitele regulačních orgánů a státní správy.

BIS dále poukázala na prodej „významného českého výrobce strojírenských zařízení ruským investorům“. Transakci označila za typický příklad toho, kdy stát neměl k dispozici účinný nástroj k zamezení rizikové investice na svém území. „Přes trvající sankce EU proti Rusku management české společnosti vzápětí po prodeji veřejně oznámil akceptaci ruských zakázek, přičemž nový vlastník pohrozil, že v případě jejich odmítnutí přenese výrobu do Ruska,“ uvedla BIS. „Vzhledem k tomu, že u řady zařízení z produkce této společnosti jde o mezinárodně kontrolované položky, hrozí při přenesení výroby do Ruska ztráta kontroly ČR nad dalším nakládáním s proliferačně využitelným zbožím,“ dodala tajná služba.