CEVRO: Na OZE energetiku postavit nemůžeme

Představitelé všech hlavních energetických firem v republice se shodují, že v současnosti nikdo nezná recept, jak nahradit ruský plyn. Shodují se i na tom, že uhlí a jádro jsou zatím jediné kapacity, které můžou energie dodávat spolehlivě.

Na vysoké škole CEVRO se v dubnu prezentovaly dvě studie o budoucnosti české energetiky. To, že obě vznikly v první polovině roku, však jejich obsah nijak neznehodnotilo. Možná ještě zajímavější, než studie, však byla diskuze moderovaná europoslancem Alexandrem Vondrou, do které se pustili zástupci energetických společností. Za ČEZ Tomáš Pleskač, za EPH Jiří Feist, za Sev.en Pavel Farkač a spolu s nimi vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Z diskuze zcela jasně vyplynulo, že plány vlády na odstavení uhlí do roku 2030, nebo 2033, ke kterým se před pár dny znovu přihlásila i ministryně životního prostředí Hubáčková, nepovažují za reálné. Tedy v případě, že si chceme zachovat základní energetické jistoty, čili energetickou bezpečnost. O to víc vynikly závěry studie „Elektro-energetická bezpečnost České republiky do roku 2030“ zpracované Pavlem Farkačem. Podle ní by totiž Česku, při dodržení plánů na odstavování uhelných zdrojů a bez nynějšího akutního ohrožení dodávek plynu kvůli válce, chybělo v roce 2030  2,4 gigawattu. Čilí víc, než je výkon Temelína.

Tykač: Elektrárnu nemůžu vypnout, kdy se mi zachce

Plán odstavování uhlí neplatí

„Válka nám dává šanci na racionální debatu o energetice a současně dává odklad plánům na odstavení uhlí. Při výpadku dodávek plynu nejsme schopni se se uzásobit,“ řekl na začátek diskuze jednoznačně Václav Bartuška. „Měli jsme plán odstavování uhlí. Ten od začátku války neplatí,“ navázal na něj Tomáš Pleskač, ředitel divize nová energetika ve společnosti ČEZ, ve které uhelné zdroje nyní představují zhruba 1500 megawatt výkonu.

„Malé modulární reaktory dosud nemají nikde ve světě licence k provozu, technologie ještě není dotažená. I po tom však budou mít, v porovnání s velkými jadernými zdroji, vyšší investiční náklady na instalovaný výkon. Plyn je strašně drahý, a proto je z něj strašně drahá elektřina. To vše mluví pro klasické jádro,“ pokračoval ředitel Pleskač. Vyhodnocení tendru na nové Dukovany by měla podle něj vláda dostat v roce 2023, nebo 2024. Nový blok už bude schopný rychlé regulace výkonu a součástí zakázky budou i opce na šestý blok v Dukovanech a třetí a čtvrtý blok v Temelíně. Stavba by pak měla začít v roce 2029 či 2030 a v roce 2038 by měl být nový blok v provozu. „V té době už budou současné dukovanské bloky za svou životností. Takový propad ve výkonu obnovitelné zdroje spolehlivě nevykryjí. Vláda proto musí zvážit, jak dlouho se bude ještě využívat uhlí,“ konstatoval zástupce ČEZ.

Vláda musí přidat

„Potřebujeme funkční vládu! Kromě cílených podpor a vyhlášení tendru na Dukovany totiž tato vláda v energetice zatím neudělal nic. Například v transformaci teplárenství, nebo co se týká zákona o podporovaných zdrojích. Přitom jsou ty věci připravené, ale stále nejsou schválené,“ odpověděl na otázku, co nyní Česko potřebuje, Jiří Feist, ředitel pro strategii v EP Energy, jež je součástí EPH. Dotkl se i možnosti, jak alespoň dílčím způsobem řešit případné problémy, spojené s možným výpadkem dodávek plynu. „Nějakých 500 až 600 megawatt výkonu máme ve zdrojích, které jsou odtavené kvůli tomu, že nesplňují směrnice o BATT. Jejich spuštění na základě výjimek, by byla cesta, která by pomohla,“ nadhodil. V té souvislosti připomněl, že emisní cíle v prostoru EU stejně prakticky nikdo nesplnil. „V Německu nám jede uhlí naplno, Francie uvažuje o prodloužení používání uhlí, Itálie zřejmě také,“ doplnil k tomu zástupce firmy, jež provozuje uhelné elektrárny v řadě evropských států. Podle jeho názoru nemůže ze strany EU přijít v krátké době nějaká pomoc. Současně se netajil tím, že nevěří na nějakou „plynovou solidaritu“. Tedy na to, že v případě přerušení dodávek z Ruska se budou evropské státy nějak dělit o zbývající plyn, který bude k dispozici. Tedy zhruba 60 procent toho, co členské státy potřebují. „Vláda by měla zajistit, aby stát měl vlastní zásobníky plynu,“ dodal v té souvislosti ředitel. Existující zásobníky jsou totiž majetkem soukromých společností.

„V zavádění nových technologií EU hodně tápe. Třeba nová německá vláda nyní najednou chce místo akumulace, se kterou se dosud počítalo, vsadit vše na vodík. Jenže ten se má vyrábět na severu země, kde jsou větrníky, ale průmysl je na jihu,“ upozornil Feist z EPH. „Všem těm nápadům chybí logika. Jenže bez ní se k energetické bezpečnosti nedostaneme,“ zdůraznil.

Co zachrání energetiku Česka i Evropské unie? (dokončení)

Náskok s jádrem

Z pléna se objevila i otázka na reálné kapacity společností, jež by mohly stavět nové jaderné bloky nejen v Česku, ale i v ostatních evropských státech. Tahle otázka je klíčová pro skutečné termíny, od kterých budou nové kapacity v provozu. Zkrátka pro rychlost výstavby. V úvahu totiž připadají pouze tři dodavatelé – Francouzi, Američané a Jihokorejci.

„V EU je nyní ohlášená stavba 20nových jaderných bloků. My se proto firem rovnou ptáme na jejich kapacity. Všechny tvrdí, že je mají dostatečné, ale kdyby se měly všechny bloky začít stavět najednou, tak ty kapacity dostatečné nebudou,“ odpověděl Tomáš Pleskač z ČEZ. Bude platit známé rčení, že „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. „Česko má nyní výhodu, protože už máme všechna povolení, která je možné získat před zahájením stavby. Například povolení EIA máme nejen pro pátý a šestý blok v Dukovanech, ale udržujeme jej i pro třetí a čtvrtý blok v Temelíně. To znamená, že máme náskok před jinými zájemci,“ vysvětlil.

O limitech se neuvažuje

Zcela věcný byl i další dotaz, který mířil na pány na pódiu. „Předseda vlády Petr Fiala na kongresu ODS slíbil, že jeho vláda předloží pětiletý plán na dosažení energetické bezpečnosti. Jste tady zástupci všech velkých energetických firem, víte o tom, že by se už něco takového začalo dělat? Obrátil se třeba někdo na vás kvůli konzultacím?“ Odpovědí bylo ticho. Přerušené postupně jen trojím „ne“, jež pronesli zástupci ČEZ, EPH i Sev.en. Ticho v sále se po těchto odpovědích prohloubilo. K úlevě všech zúčastněných se ale z auditoria ozval Martin Durčák, šéf ČEPS. „Nás oslovili a s Delloitem na tom začínáme pracovat,“ ubezpečil přítomné.

Ovšem dobrých zpráv není nikdy dost. „Pokud vím, nikde se však nepracuje na scénáři, že plyn opravdu přestane téct,“ upozornil Pavel Farkač ze společnosti Sev.en. „Mimochodem, pokud mají být zásobníky plynu na zimu plné, musí se začít plnit již nyní,“ připojil své upozornění Jiří Feist.

Další podstatný dotaz, za současné situace, položil Jiří Marek ze sdružení Jaderní veteráni. „Jestliže budeme dál využívat uhlí, což je podle všeho jediná možnost, tak lomy za současných podmínek do roku 2045 vytěžíme. Vedou se nějaké úvahy v tomto směru? Přeci připravit důl k dalšímu provozu, nebo obnovit jeho těžbu je záležitost na roky!“

„Žádná debata o limitech se nevede,“ odpověděl mu Farkač. „To znamená, že lom ČSA za dva roky skončí. To ale nijak neomezí provoz elektráren a tepláren. V roce 2035 pak přijde na řadu lom Bílina. To už bude něco jiného… Tím se ale nyní nikdo nebude zabývat,“ vysvětlil situaci. „Řešením do budoucna je respektovat fyzikální zákony a v závislosti na nich poskládat energetický mix,“ dodal autor studie „Elektro-energetická bezpečnost České republiky do roku 2030“.