Podle analýzy se Čína v rozporu s dřívějšími náznaky nadále více spoléhá na výrobu elektřiny z uhlí. Jak ve své zprávě píše Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (Crea) a Global Energy Monitor, Čína začala v roce 2024 stavět uhelné projekty o celkové kapacitě přibližně 94,5 gigawattů. Podle odborníků jde o nejvyšší číslo od roku 2015. K síti byly vloni připojeny uhelné zdroje o výkonu 30,5 gigawattů, v roce 2023 dokonce 49,8 gigawattů.
Čína se tak podle zprávy vymyká celosvětovému trendu a pokračuje v budování uhelné kapacity. Autoři také upozornili, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 drasticky pokleslo využívání solární a větrné energie, zatímco země vyráběla elektřinu z fosilních paliv na vysoké úrovni, ačkoli poptávka po elektřině rostla pomaleji, uvedl server Focus online.
„Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Číně má potenciál změnit čínský energetický systém, ale tuto příležitost podkopává současný masivní rozvoj uhelné energetiky,“ uvedl analytik společnosti Crea Qin Qi.
Čína přidává více solární a větrné energie než kterákoli jiná země. Podle údajů národního energetického úřadu instalovala lidová republika v loňském roce 356 gigawattů solárních článků a větrných turbín. Pro srovnání, Německo přidalo v roce 2024 přibližně 16,2 gigawattů fotovoltaických systémů a 2,5 gigawattů větrné energie. Čína je však také největším emitentem skleníkového plynu oxidu uhličitého.
Představitelé čínského režimu tvrdí, že země chce dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a do roku 2060 být klimaticky neutrální. Toto tvrzení čínské propagandy často a rádi opakují i tuzemští ekologičtí aktivisté. Realita v podobě obřího množství nových uhelných zdrojů i rekordní nárůsty těžby i dovozu uhlí však naznačují zcela jinou budoucnost.