
Bolívie plánuje v blízké budoucnosti oznámit výběr zahraničních partnerů pro těžbu svých zásob lithia. Poptávka po lithiu rychle roste a zásoby v zemi patří k největším na světě. Mezi zájemci o těžbu je několik čínských společností i ruský Rosatom.
Dříve se očekávalo, že rozhodnutí bude známo 15. června, nicméně bylo již podruhé odloženo. Bolívie je součástí takzvaného lithiového trojúhelníku na hranicích mezi Bolívií, Chile a Argentinou. Zatímco však tyto dvě země produkují přibližně třetinu celosvětové spotřeby lithia, produkce Bolívie je stále symbolická. Částečně je to způsobeno předchozím neúspěšným pokusem rozjet vlastní produkci, ale rovněž proto, že bolivijské solanky obsahující lithium mají vysoký podíl hořčíku, což znesnadňuje samotnou extrakci lithia. Nicméně optimisté již nyní označují Bolívii za novou „lithiovou Saúdskou Arábii“, napsal ruský server ria.ru.
Otázka povolení vstupu zahraničních společností má několik rozměrů. Důležitých je zde několik faktorů: ekologie, ekonomika a politika, protože místní obyvatelé jsou velmi citliví na to, které společnosti a za jakých podmínek se na projektu budou podílet. Stejně tak je důležité, aby firmy představily vlastní účinné, nekonvenční metody těžby lithia.
O těžbu se nyní uchází celkem šest společností, z nichž žádná se dosud nezabývala těžbou lithia v průmyslovém, nikoli experimentálním množství. Jsou to Lilac Solution, americký startup (do kterého mimochodem investovaly BMW a Breakthrough Energy Ventures Billa Gatese), významný čínský výrobce baterií CATL, tři další čínské společnosti, a rovněž společnost Uranium One, kterou vlastní ruská společnost Rosatom.
Trh s lithiem momentálně ovládá pět společností, na které připadají tři čtvrtiny celosvětové produkce lithia. Jsou to americké společnosti Albermarle a Livent, chilská SQM a čínské Ganfeng a Tianqi.
Zpočátku se na těžbě lithia často podílely společnosti převážně z oblasti těžby a výroby různých chemických sloučenin, kde lithium mělo a stále má svůj podíl. Nyní vznikají společnosti, které investují výhradně do těžby lithia.
Kromě toho se společnosti spojené s lithiem začínají zajímat o vertikální integraci, tj. účast v celém řetězci. Nejen na straně těžařů lithia, ale také na straně spotřebitelů, a to kvůli vysokým cenám tohoto produktu. A největšími spotřebiteli se stávají výrobci elektromobilů. Je tedy důvod se domnívat, že přinejmenším někteří výrobci elektromobilů a/nebo baterií postupně plánují vstup na trh s lithiem a vytvoření vertikálně integrovaných podniků ve stylu „těžba a zpracování lithia – výroba baterií – výroba elektromobilů“. To dává smysl, protože zatímco u tradičního vozu je součástí kompetencí složitá mechanika, u elektromobilu je vše mnohem jednodušší, protože je poháněn elektromotorem. Přesto tvoří akumulátor významnou část nákladů. Výše uvedený příklad zájmu společnosti CATL o bolivijskou těžbu je jedním z příkladů.
Čínská automobilka BYD, která se zaměřuje na rozvoj odvětví elektromobilů, zvažuje nákup ložisek lithia v Africe. Společnost již dříve získala zakázku na těžbu lithia v Chile. Další čínský výrobce elektromobilů, společnost Nio, oznámil, že vytváří sestavy baterií vlastní konstrukce, aby zvýšil ziskovost a úspěšně konkuroval ostatním společnostem.
Výrobci elektromobilů zatím mohou jednoduše nakupovat baterie na trhu – například Tesla nakupuje baterie od společnosti Panasonic. Obě společnosti navíc mají v USA společný podnik na výrobu lithium-iontových baterií. Nyní se objevují další velikosti původních malých baterií, ale podstata zůstává stejná. A v dubnu Ilon Musk také připustil, že Tesla bude muset sama začít těžit lithium.