Co je podle umělé inteligence příklad „greenwashingu“?

O obnovitelných zdrojích energie, jež jsou zároveň jen zdroji občasnými (OZE) se valnou většinou referuje jako o nejlevnějších zdrojích. Zajímalo nás, co si o takovém referování myslí umělá inteligence.

Zprávy o tom, že ve svých odpovědích různé umělé inteligence preferují levicové a progresivistické názory, se čas od času píše (zde a zde).Zakladatel think-tanku Realistická energetika a ekologie Jaroslav Čížek tedy položil umělé inteligenci Google Gemini 2.0 šířeji pojatou otázku na téma OZE jako nejlevnější zdroj elektřiny. Tedy stejné AI, o které se píše na odkazech výše. Odpověď překvapila svou přímočarostí.

Otázka zněla takto:

„Prezentuje-li někdo obnovitelné zdroje jako „ekologické“ a zamlčuje při tom negativní dopady na životní prostředí, jako je například enormní tlak na těžbu surovin, vliv větrných elektráren na své okolí šířením infrazvuku a vibrací či je prezentuje jako nejlevnější zdroje pouze z pohledu investora dle parametru LCOE a ignoruje dopady na konečného spotřebitele (parametr LFSCOE), podle kterého jsou těmi nejdražšími zdroji, jde o naplnění definice greenwashingu (Oxfordský slovník)?“

Zkratka LCOE (Levelized Cost of Energy) znamená „sdružené náklady na výrobu energie“ po dobu životnosti zdroje. Zkratka LFSCOE znamená „úplné systémové náklady“ v nichž jsou zahrnuty všechny skutečné náklady se zdrojem související, tedy i například jeho zálohování jiným zdrojem či náklady na záložní energii. Při započtení těchto nákladů vycházejí OZE jako nejdražší zdroj. Pokud se počítá pouze LCOE, což dělá celá zelená lobby, jsou OZE nejlevnější. Což by samozřejmě umělá inteligence měla vědět.

Trump nastavuje zrcadlo evropskému pokrytectví

Odpověď Google Gemini 2.0:

„Ano, pokud někdo prezentuje obnovitelné zdroje energie výhradně jako ,ekologické´, a záměrně opomíjí jejich negativní dopady na životní prostředí, jako je těžba surovin, vliv větrných elektráren na okolí (infrazvuk, vibrace), nebo zkresluje ekonomické aspekty (např. upřednostňování LCOE před LFSCOE), pak se s velkou pravděpodobností jedná o greenwashing.

Proč se to považuje za greenwashing?

• Selektivní prezentace informací: Zamlčování negativních dopadů a vyzdvihování pouze pozitivních aspektů vytváří zkreslený a neúplný obraz. To je typický prvek greenwashingu, kdy se firma nebo subjekt snaží vypadat „zeleněji“, než ve skutečnosti je.
• Zavádějící tvrzení: Prezentace obnovitelných zdrojů jako „nejlevnějších“ pouze na základě LCOE (LevelizedCostofEnergy) a ignorování LFSCOE (Levelized Full SystemCostofEnergy), které zohledňuje i náklady na integraci do sítě, zálohování a další systémové náklady, je zavádějící a pro konečného spotřebitele může být matoucí. LFSCOE totiž často ukazuje, že celkové náklady na obnovitelné zdroje jsou vyšší, než se na první pohled zdá.
• Účelové zkreslování reality: Cílem greenwashingu je zlepšit image a získat podporu veřejnosti nebo investorů. Pokud se někdo snaží prezentovat obnovitelné zdroje jako bezproblémové a nejlevnější, ačkoli to není pravda, jedná se o účelové zkreslování reality.

Definice greenwashingu (Oxfordský slovník):

Oxfordský slovník definuje greenwashing jako „nepravdivé nebo zavádějící informace prezentované organizací s cílem propagovat obraz odpovědnosti vůči životnímu prostředí“. Z výše uvedených bodů je zřejmé, že popisovaná situace tuto definici naplňuje.

Jsou větrné elektrárny obecným ohrožením?

Důležité je rozlišovat:

Je nutné rozlišovat mezi objektivní diskusí o výhodách a nevýhodách obnovitelných zdrojů a záměrným greenwashingem. Obnovitelné zdroje mají nepochybně mnoho pozitivních dopadů, ale je důležité o nich diskutovat komplexně a transparentně, včetně jejich negativních aspektů. Pouze taková diskuze může vést k udržitelným a efektivním řešením.

V kontextu Vašeho dotazu:

Pokud tedy někdo systematicky opomíjí negativní dopady obnovitelných zdrojů a zkresluje ekonomické údaje, s cílem vytvořit dojem absolutní ekologické a ekonomické výhodnosti, jedná se o učebnicový příklad greenwashingu.“

Od umělé inteligence s nepokrytě progresivistické názory je uvedená odpověď překvapivá. Překvapivě objektivní. Odpověď současně poukazuje na to, co chybí většině mediálních výstupů, jež se týkají tématu obnovitelných/občasných zdrojů. A chybí to i materiálům EU, nebo české vlády. Stačí se podívat například do aktuálně vydaného „Kompasu EU pro znovuzískání konkurenceschopnosti a zajištění udržitelné prosperity“ (zde).