Co vlastně chce ekologický aktivista?

Rovenský se vědomky či nevědomky, připojil k obří propagandistické mašinérii, která tlačí ruský plyn do Evropy. Foto: Pirátská strana flickr.com

Rada Ústeckého kraje schválila složení Pracovní skupiny Uhelná platforma Ústeckého kraje. Mezi členy je nově i ekologický aktivista Jan Rovenský z Greenpeace, který přitom před nedávnem demonstrativně opustil tzv. Uhelnou komisi.

Možná jste to zaznamenali. Prakticky okamžitě poté, co Uhelná komise schválila doporučení vládě, aby termínem ukončení využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla byl rok 2038, vydali Rovenský a další člen Uhelné komise Jiří Koželouh z Hnutí Duha prohlášení, že z komise odcházejí. Jako důvod uvedli, že komise rozhodla bez dostatečných podkladů.

Čtěte také:
Odborníci: Uhelné zdroje je před vypnutím třeba nahradit
Kolik elektřiny opravdu dávají Němcům OZE?

S tím by se dalo souhlasit, kdyby oba zmínění aktivisté požadovali odložení verdiktu. Oni ale požadovali schválení mnohem dřívějšího termínu uhelného konce. V tom případě by jim nedostatek podkladů nejspíš nevadil.

Těžko soudit, proč Rovenský nechce nadále být členem uhelné komise, ale současně vstoupí do Uhelné platformy Ústeckého kraje.

Smyslem Pracovní skupiny Uhelná platforma Ústeckého kraje je podle oficiálních informací iniciovat dialog mezi strategickými aktéry v území ke koordinovanému a systematickému přístupu v souvislosti s ukončováním těžby uhlí a dekarbonizací uhelných energetických zdrojů. Úkolem je specifikovat hlavní cíle transformace regionu, potřeby, aktivity a projektové záměry, které zmírní negativní dopady na hospodářskou, sociální a environmentální situaci Ústeckého kraje a přispět k hospodářskému rozvoji kraje.

Bude Rovenský tlačit ruský plyn?

Je velmi pravděpodobné, že na vše výše zmíněné by měl Rovenský větší vliv, kdyby pokračoval v práci v rámci „velké uhelné komise“. Tam ale nebude. Stejně tak je velmi pravděpodobné, že nebude prosazovat ani tak dialog a systematický přístup, jako bude tlačit na co nejrychlejší vypnutí uhelných elektráren.

Letošní zima nám přitom ukazuje, že je zatím nedokážeme nahradit. Během ledna se v Česku z uhlí vyrábí polovina veškeré elektřiny. Naopak obnovitelné zdroje, o něž chce Rovenský českou energetiku opřít, téměř nefungují.

Bude zajímavé sledovat, zda bude Rovenský pokračovat ve své podpoře nahrazení českého uhlí ruským plynem. „Trváme na tom, že uhelné elektrárny mohou skončit už v roce 2030. Je reálné nahradit je obnovitelnými zdroji a plynem. Za nejzazší kompromis považujeme rok 2033,“ uvedl Rovenský před časem v médiích.

Rovenský se tak, ať již vědomky či nevědomky, připojil k obří propagandistické mašinérii, která tlačí ruský plyn do Evropy. Kritické hlasy přitom varují, že z hlediska klimatu je plyn, který se těží v Rusku a putuje tisíce kilometrů do zemí Evropské unie, ještě škodlivější než tuzemské hnědé uhlí.

„Ačkoliv má totiž plyn o polovinu nižší emise skleníkových plynů při spalování, poslední výzkumy ukazují, že jeho vliv je zejména díky únikům metanu při těžbě mnohem vyšší, než se předpokládalo. Podle dat Mezinárodní agentury pro energii či analýz Global Witness přitom byly v Evropské unii emise z plynu vyšší než z uhlí už v loňském roce. Na podceňování emisí z plynu upozornila i Evropská ombudsmanka Emily O’Reillyová,“ napsal nedávno například Deník Referendum.

Zajímalo by mne, jestli Jan Rovenský tento článek četl. Ale ještě víc by mne zajímalo, jestli nahrazení českého uhlí ruským plynem podporují i Greenpeace jako organizace, nebo jde o soukromou aktivitu Jana Rovenského.