ČR získá z uhelného fondu EU 14,6 miliardy korun

Česku by celkově mohl fond pomoci částkou přes 7,7 miliardy eur. Ilustrační foto Vršanská uhelná, foto: Tomáš Malý

Polsko bude výrazně největším příjemcem peněz z fondu, kterým chce Evropská komise (EK) kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na klimaticky odpovědné hospodářství. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Zainteresovaní členové české vlády ale čekají v budoucnu peněz výrazně více.

Ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že s ohledem na to, co bude Česko stát přechod k bezemisní energetice nebo průmyslu, je podpora velmi malá. “Nechceme bagatelizovat 15 miliard, ale je to cukrování hořkého dortu. Jsme druhou ekonomikou v Evropě nejvíce zatíženou uhlím. Dekarbonizace nás bude stát stovky miliard,” uvedl Havlíček.

Podle něj bude potřeba podporovat obnovitelné zdroje, přestrukturovat celý průmysl, což bude znamenat velké investice do nových technologií a programů. “Nemůžeme připustit, že částka je ta kompenzace za odchod od uhlí. Dovedeme si představit, že je to první částka, která nám může pomoct k nějakému nádechu nebo sloužit k sociálnímu smíru v těch regionech, ale na to, abychom tím přestrukturovali naši energetiku nebo průmysl, je to mikročástka,” řekl Havlíček.

Čtěte také:
Uhelná komise připraví 3 cesty útlumu
Uhlí musíme mít čím nahradit, shodli si Brabec s Toplánkem

Podobně se k částce vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který uvedl, že částka je nízká a pokryje jen malou část nákladů České republiky na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. “Věřím ale, že budou k dispozici i další zdroje,” dodal Brabec.

EK chce spolu se zmíněnou částkou za pomoci národních příspěvků a soukromých investic celkem pro pomoc nejvíce dotčeným regionům v příštích sedmi letech získat nejméně 100 miliard eur. Podle kritických hlasů z řad europoslanců či členských zemí však tato částka nebude pro plnění klimatických závazků dostatečná.

Původní suma určená Česku měla být nižší, zvýšila se však na úkor Německa po úpravách zohledňujících vyspělost ekonomiky. Berlín měl nejdříve zejména díky uhelným regionům na východě i západě země dostat miliardu eur, po úpravě se však musí spokojit s 877 miliony.

Brusel chce pomocí fondu motivovat zvláště země střední a východní Evropy k dosažení přísných klimatických závazků. Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů. Polsko se ke slibu jako jediné odmítlo připojit a chtělo znát podrobnosti chystaného fondu, od něhož si slibovalo významný příspěvek pro své uhelné oblasti.

Podle navrhovaných částek se na stamiliony eur mohou těšit také regiony v zemích západní a jižní Evropy. Šestým největším příjemcem bude Francie, následovaná Itálií a Španělskem. Z některých východoevropských zemí se proto již ozývají nespokojené hlasy, podle nichž měl být fond věnován primárně zemím, které jsou příjemci v rámci kohezní politiky. Podle komise se z něj však nebude financovat výhradně zmírnění sociálního dopadu zavírání uhelných dolů, ale i například ekologičtější provoz továren či infrastrukturní a další projekty.

Vedle zmíněných 7,5 miliard eur, které budou muset členské státy najít během složitých rozhovorů o rozpočtu EU na období let 2021 až 2027, bude pomoc spolufinancována z podílů jednotlivých zemí určených na kohezní a regionální politiku. Česko by podle údajů EK mělo z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu k výše zmíněné částce přidat téměř trojnásobek, což zvýší sumu věnovanou pravděpodobně zejména uhelným oblastem na severu Moravy a Čech na více než dvě miliardy eur (přes 500 miliard Kč).

Zásadní roli v získání více než dvou třetin z cílových více než 100 miliard eur mají hrát půjčky Evropské investiční banky či investiční program EU. Komise odhaduje, že pokud bude mezi investory o projekty v dotčených regionech zájem, Česku by celkově mohl fond pomoci částkou přes 7,7 miliardy eur.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje