Čtyřicet let od neštěstí na Dole 1. máj

Parte obětí důlního neštěstí v dobovém periodiku. Foto: OKD

Hornická veřejnost a báňští záchranáři zvláště si v pondělí 3. května 2021 připomněli čtyřicáté výročí důlního neštěstí ve 40. sloji Prokop ve 4. dobývací kře na závodě Barbora. Zemřelo tehdy šest báňských záchranářů i ředitel šachty.

O život přišli Karel Hodeček (velitel čety), Petr Grác, Jan David a Lubomír Turovský z HBZS Ostrava, Władysław Wojtowicz ze ZBZS Dolu 1. máj, Leopold Sikora ze ZBZS Dolu President Gottwald a Rudolf Staňa, ředitel Dolu 1. máj, napsal Měsíčník Horník.

Výstupy kouře z chodby 40 360a hlásil v neděli 3. května 1981 fárající revírník hned po ránu. Okolo sedmé tam zasahovali a hasili požár chlapi ze ZBZS Dolu Barbora, až po jedenácté byla volána HBZS a merkapta novou signalizací byla odvolávaná ranní směna z podzemí. Profesionální záchranáři před polednem zjistili ve spodní lávce, nedlouho před tím uzavřeného rubání 40 304, výstupy oxidu uhelnatého a také přímo otevřený oheň.

Čtěte také:
HBZS zasahuje i v toxickém prostředí
Seismická aktivita v revíru OKD

Přímý hasební zásah H2O se ukázal jako neúčinný, použití pěnového generátoru Turbex jako neefektivní. A co hlavně v požárním vodovodu – potrubí chyběl tlak. O víkendu byly uzavřeny hlavní ventily,“ komentovali to pamětníci. Vzhledem k šíření požáru chodbou 40 360b tak padlo rozhodnutí – výbuchuvzdorně uzavřít oblast porubu i přiléhající chodbu sádrovými hrázemi. Při stavbě H1 však došlo v 16:58 k prvnímu výbuchu – zasáhl šestadvacet ze šestapadesáti báňských záchranářů nacházejících se tehdy v dole a též ředitele šachty. Druhá exploze následovala v 17:31. Výsledek. Tři mrtví na místě, dvaadvacet zraněných: jedenáct těžce a čtyři zemřeli v nemocnicích! O přeživší se starali zdravotníci v Karviné, Havířově i Ostravě včetně personálu tehdejšího popáleninového centra v městské části Zábřeh.

Do zdolávání následků havárie se zapojili dokonce báňští záchranáři z Bytomi v Polsku; měli totiž ve výbavě k dispozici paroplynový generátor GAG-2. Díky jeho nasazení se – brzy ráno v pondělí 4. května – podařilo postupně snižovat koncentrace plynů. Teplota v postižené oblasti nicméně dosahovala až 40 stupňů Celsia. Stavba uzavíracích hrází byla dokončena až v úterý večer 5. května. V následující noční směně se předfárávaly všechna pracoviště, na ranní ve středu 6. května obnovoval provoz Dolu 1. máj.

Chlapi ze všech šachet revíru tam odpracovali 22 616 hodin,“ popisoval Miroslav Kolpák z HBZS Ostrava. Dvanáct záchranářů za to také dostalo od prezidenta tehdejší ČSSR medaili za odvahu. A těžaři v reakci na tuto tragédii zpřísnili předpisy týkající se mimo jiné kontrol rozvodů požární vody či vstupu osob při likvidaci mimořádné události do dolu. HBZS pořídila rovněž paroplynový generátor a začala více používat ohnivzdorné fáračky „šlehovky“.