Doba čtení:2 m, 23 s
Geomechanický jev o o intenzitě 3,3 x 105 J a po něm následující důlní otřes o intenzitě 2,2 x 106 J v rubání 300 231/1 dobývaném kolektivem tehdejšího hlavního předáka Pavla Pospíchala na severní lokalitě ČSM se odráží v tématu bezpečnostního poučení v OKD na říjen.
Týká se právě předcházení těchto mimořádných událostí provázejících dobývání uhlí. „Dodržováním prevence snižujeme možnost vzniku a následky otřesu!“ oznamuje vedoucí odboru řízení bezpečnosti Pavel Zajíček motto BOZP vybrané pro desátý měsíc. To souvisí i se skutečností, že na šachtách v karvinské oblasti revíru OKD (na rozdíl od jeho paskovské části) je většina důlních děl zařazována do 1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí vzniku otřesů, napsal Měsíčník Horník.
Čtěte také:
OKD ocenila zaměstnance za bezpečnost
Nejistá budoucnost dolů Darkov a Lazy
Do 20. září 2018 má letos v revíru HBZS za sebou devětadvacet velkých důlních výjezdů. Vyráží na ně automaticky, aniž by v první fázi znala následky, při jevech dosahujících 105 J a více. „Otřesy jsou přírodní jevy, při nichž v důsledku uvolňování naakumulované energie dochází k vysunutí či vyvržení hornin do důlních děl. Následkem jsou zjevné nebo trvalé deformace. Bohužel s tím při hornické činnosti musíme počítat,“ uvádí Zajíček s tím, že poslední mimořádná událost tohoto druhu z dubna v porubu 300 231/1 skončila zraněním čtyř horníků.
V souvislosti s otřesem na ČSM Sever mají dva zaměstnanci stonavské šachty – technik na dispečinku Richard Poledník a vedoucí geomechanik Petr Kubica – vyznamenání za záslužný čin v oblasti BOZP. „Správně zareagovali na situaci po prvním jevu, k němuž došlo před půl desátou dopoledne, a odvolali osádku z ohrožené oblasti. Díky tomu neutrpěl při dalším jevu krátce po desáté hodině žádný z horníků těžké zranění,“ vysvětluje vedoucí odboru bezpečnosti. V dole, jak dále upozorňuje, se stejně jako u zemětřesení na povrchu nedá stoprocentně říci, kdy a kde k otřesu dojde.
„Existuje jen míra pravděpodobnosti možného, která je vyjádřena právě zařazením důlních děl do stupňů nebezpečí 1, 2, 3. Podle jednotlivých stupňů se pak liší stanovená prevence ve Zvláštních opatřeních proti otřesům, takzvaných ZOPO, které jsou součástí technologických postupů. Rozsáhlý soubor opatření je stále doplňován na základě zkušeností z praxe a vychází z báňské legislativy a předpisů firmy,“ říká Zajíček. K posledním novinkám v protiotřesové prevenci v OKD patří informační systém identifikace (ISI) sledující nezávisle na vůli zaměstnanců jejich pohyb na pracovišti. „V tělese osobního svítidla je aktivní čip umožňující inspekční službě potřebný dohled nad pohybem zaměstnanců v ohrožených oblastech,“ popisuje vedoucí odboru řízení bezpečnosti. Tam, kde platí ZOPO, je dále nařízeno vybavování horníků páteřovými chrániči. Právě dodržování důsledné prevence je podle Zajíčka jedinou cestou k zajištění bezpečnosti práce při nebezpečí důlních otřesů.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj