Doba čtení:3 m, 31 s
Ekologická témata je potřeba nahlížet ze všech možných pohledů. Jen tak se dají nalézt opravdu funkční řešení. Shodli se na tom účastníci diskuzního fóra Klimatické změny a cesty vedoucí k jejich nápravě (pokračování).
Různým ekonomickým souvislostem okolo oteplování se na základě Sternovy zprávy z roku 2006 (Wikipedia) se věnoval ekonom Jiří Schwarz, člen bývalé Národní ekonomické rady vlády (NERV). Nezůstal však jen u suchých čísel a dostal se i k tématům, která jsou srozumitelná i běžným laikům.
Informační kaskáda a Jevonsův paradox
„Proč jsou lidé na informace tohoto typu (globální oteplování) tak citliví?“ zeptal se také Schwarz. Odpověď spočívá ve dvou takzvaných kaskádách, jež na sebe navazují a společně pak vytvářejí například klima, ve kterém se již danému názoru veřejně neodporuje. Jako tomu bylo třeba v komunistických zemích před rokem 1989.
Čtěte také:
Německá Energiewende je harakiri
Němci si střílejí vlastní energetický gól
První je informační kaskáda. „Téma je zajímavé pro média, protože je neokoukané a tak se mu věnují. Což část lidí přesvědčí. A lidé mají tendenci věřit tomu, čemu věří ostatní,“ vysvětloval ekonom. Na ni navazuje reputační kaskáda. „V jejím průběhu lidé – z obavy o svoji reputaci – přestávají veřejně říkat, co si opravdu myslí. S tím pak souvisí i to, že média přestávají publikovat jiné názory,“ vysvětlil ekonom, jak se ze z CO2 a oteplování stalo světové téma, o kterém už v některých kruzích není možné pochybovat.
„Působení obou kaskád, které lidi upevňují v jejich názorech, pak využívají podnikavci, kteří na tom chtějí vydělat. Těmi podnikavci, mohou být podnikatelé, neziskové organizace, média a dokonce i vlády,“ dodal Schwarz.
Přední ekonom upozornil také na důležitost komplexního přístupu k problému oteplování. Což i podle něj nynějšímu stavu chybí. Pro ilustraci připomněl výpočty, které s kolegy prováděl v době, kdy se v tuzemsku zvažovalo zavedení šrotovného na auta. „Původně se porovnávalo jen množství zplodin u starého a nového auta, výsledek byl samozřejmě jednoznačný. Jenže když jsme se na věc podívali šířeji, spočítali jsme také, že Škoda 120 by musela jezdit minimálně 12 let průměrným českým provozem, aby vyprodukovala tolik CO2, kolik ho vznikne při výrobě nového auta. V případě emisí pevných částic by to auto muselo jezdit dokonce 242 let, aby vyrovnalo emise při výrobě nového vozu,“ popsal příklad z vlastní praxe.
Čtěte také:
Blíží se doba čistého uhlí?
Nové emisní limity vyjdou na miliardy
Ve svém vystoupení se zmínil i o očekáváních, týkajících se zvyšování účinnosti zařízení. Upozornil na jev zvaný Jevonsův pradox (Wikipedie). Ten spočívá v tom, že se zvyšující účinností zařízení a tím pádem jeho klesající spotřebě, se zároveň o něj zvyšuje zájem, což v důsledku vede k nechtěnému růstu spotřeby. Tedy k tomu, čemu práce na zvýšení účinnosti měly zabránit. A přesně to se děje, protože spotřeba elektřiny stále stoupá, byť spotřebiče jsou stále úspornější.
„Druhým významným faktorem, proč se úspory nedaří, je takzvaný rebound efekt. Vlády nastolí politiky podpory úspor, jenže růstem účinnosti se efekt úspor nakonec vytrácí,“ vysvětlil ekonom. „Ostatně státní intervence přinášejí nechtěné důsledky docela často. Například růst cen energií kvůli dotacím solárů,“ poznamenal ještě. Jediným lékem podle Jiřího Schwarze je předběžná opatrnost. „O té se však v současnosti u nás prakticky nemluví,“ uzavřel své vystoupení.
Z bohatství může být rychle chudoba
Na Schwarze hned reagoval Vladimír Dlouhý. Upozornil na to, že Sternova zpráva je sice z roku 2006, ale je stále platná. Jenže příznivci a podporovatelé globálního oteplování budou v současnosti tvrdit, že ekologie už je takový problém, že to co píše Stern, už nemá platnost. „Budou tvrdit, že za to může kapitalismus a že je potřeba všechno změnit. Musíme tomu vzdorovat jinak, než dosud, protože naše argumentům nenaslouchají,“ zdůraznil prezident Hospodářské komory.
„To co se nyní děje umožnuje naše bohatství,“ navázal Jiří Schwarz, který varoval, že bohatství nemusíme mít trvale, naopak o něj můžeme rychle přijít. „Názorně se to dá ukázat na migraci. Tu si i bohaté státy můžou dovolit jen krátkodobě. Pak musí přijít asimilace migrantů, nebo se situace dostane nad nákladové možnosti hostitelského státu,“ uzavřel člen bývalé NERV.
Poslední část tohoto textu přinese server iUHLI.cz v pondělí.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 nejsevernějších dolů na světě
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje