Debata o CO2 nemůže být jednostranná 3. díl

Poslanec Jan Zahradník (ODS) upozornil na diskuzním fóru na snahu změnit v EU jednomyslné rozhodování na většinové. „Z pohledu naší dnešní diskuze je tato snaha vyloženě riziková,“ řekl jednoznačně. Foto: ODS

Ekologická témata je potřeba nahlížet ze všech možných pohledů. Jen tak se dají nalézt opravdu funkční řešení. Shodli se na tom účastníci diskuzního fóra Klimatické změny a cesty vedoucí k jejich nápravě (dokončení).

„Je špatně popírat. Je špatně popírat přírodní zákony!“ poznamenal František Hrdlička z ČVUT mezi vystoupeními řečníků. Reagoval tak na zmínky o „popíračích“ změny klimatu. „Popírač klimatické změny“ je termín, který se zelené organizace a britský levicový deník Guardian snaží zavést pro označení svých názorových odpůrců. Tedy těch, kteří nevěří jejich výkladu oteplování planety.

Čtěte také:
Debata o CO2 nemůže být jednostranná 2. díl
Debata o CO2 nemůže být jednostranná

Solární budoucnost?

Česko mělo největší dotace na solární elektrárny na světě, konstatoval po intermezzu Antonín Fejfar z ČVUT. Ten se ve svém snažil analyzovat současnou pozici fotovoltaiky i její další možný vývoj.

„V roce 2022 bude mít fotovoltaika celosvětově instalovaný jeden terawatt, což už není zanedbatelné. V řadě zemí dokonce drží solární výroba cenu elektřiny nízko. Jenže u nás máme, kvůli dotacím, s touhle elektřinou prostě špatnou zkušenost,“ prezentoval vědec, který se věnuje fyzice tenkých vrstev nanostrukturních polovodičů určených především pro fotovoltaiku a fotoniku. (Fejfar je také autorem a spoluautorem více než 140 publikací, jak uvádí Wikipedie.) Na okraj také poznamenal, že energetika je během na dlouho trať, při kterém se všichni zúčastnění učí za pochodu.

Předvedl auditoriu také snímky ukazující, kudy se může vyvíjet nasazení fotovoltaických panelů. Například je možné je instalovat na stojato na běžně oseté, nebo osázené pole, takže nezabírají zbytečně zemědělskou půdu, jako je tomu v tuzemsku. V bílém (!) povrchovém provedení se solární panely stávají také součástí domovních fasád. Nic z toho v českých zemích zatím známé není.

„Fotovoltaika je nejlevnějším novým zdrojem a vede k nutnosti změny dosavadních rozvodných sítí a zajištění bezpečnosti dodávek,“ pokračoval Antonín Fejfar. „Ovšem náklady na zajištění stability sítí jsou obrovské a nejde to bez nich,“ vmísil se do debaty známý ekonom Martin Mejstřík. Předseda Teplárenského sdružení Martin Hájek zase upozornil, že solární bloky už moc zlevňovat nebudou. „Panely už jsou nejspíš na minimální ceně, takže pro další pokles ceny by muselo zlevňovat železo a beton, což se nestane. A navíc se teď už budou muset začít budovat gridy a další infrastruktura, což budou pořádné náklady, které je potřeba do fotovoltaiky započítat,“ vysvětlil Hájek.

Na kritické výroky Fejfar reagoval zcela klidně. „Já nejsem ekonom. Potřebujeme vést tuhle debatu ze všech možných pohledů. Teprve pak se můžeme k něčemu rozumnému dostat! Všechny věci musíme promýšlet v souvislostech,“ zdůraznil.

František Hrdlička upozornil na to skutečnost, že ve Švýcarsku je ze solárních panelů povinná součást nově budovaných obytných domů.

„V EU bych počet výrobců fotovoltaiky spočítal na jedné ruce. Všechno se to dělá v Číně,“ poznamenal Fejfar k námětům, že by evropské země měly na výrobě fotovoltaiky vydělat.

I s dopravou je to jinak

„Celkový podíl emisní automobilové dopravy, na kterou se EU tak zaměřila, není zase tak významný, jak by se mohlo zdát. Je tedy otázkou, na kolik stále přísnější limity pro auta skutečně něčemu pomůžou,“ uvedl své vystoupení Jan Macek z ČVUT.

Podle jeho názoru je důležité si vůbec definovat, jakou mobilitu chceme mít. Stejnou jako nyní, menší, méně individuální, jakou? Návrat k nepohodlí je totiž vždycky těžký. A stejně jako ostatní diskutující, i Jan Macek zdůrazňoval, že je potřeba mobilitu posuzovat celostně, tedy komplexně, se všemi souvislostmi, nikoli tak, jako nyní.

„Řešení je v kompromisu a v diverzifikaci portfolia řešení,“ řekl jednoznačně člen vědecké rady ČVUT.

A také uvedl několik příkladů, které jeho tezi podporují. „Po Dieselgate stoupl prodej benzínových aut, což způsobilo nárůst emisí, s čímž nikdo nepočítal,“ popsal. „Vodík je zjevně lepší nosič energie, než baterie, přesto EU jednoznačně sází na baterie, proč? Fixace na elektromobily je jen v Evropě, USA ani Japonsko se touto cestou nevydaly,“ uvedl dále.

Z grafů výsledků měření emisí různých motorů, které Macek prezentoval, bylo také zcela zřejmé, že limitům stanoveným pro rok 2030 Evropskou unií se automobilky zatím ani nepřibližují. Tažení proti skleníkovým plynům přitom často svými parametry omezuje tažení proti zdraví škodlivým emisím. Z měření ovšem vyplývá ještě víc. „Emisně nám v součtu bateriová auta vycházejí podobně, jako diesely,“ uvedl zásadní informaci.

„Politici mají vyhlašovat cíle, ale ne cesty, jak ty cíle splnit,“ prohlásil jednoznačně Macek. Dobře to ukázal právě na příkladu elektromobilu. „Rychlonabíjení škodí bateriím, například baterie elektroautobusů se při nabíjení musejí ochlazovat,“ upozornil na jeden, vůbec neřešený aspekt debaty o elektromobilitě. „Topení v elektromobilu také není nijak uspokojivě vyřešeno. Ale jestli tahle auta mají jezdit i v zimě, vyřešené to být musí, nějak lépe, než nyní, kdy se topením znatelně zkracuje dojezd“.

Podle Jana Macka mají daleko větší potenciál, než elektromobily, mají dvojpalivové vozy, kde jako druhé palivo je vodík. Ten nemusí být v tomto případě tak extrémně čistý, jako v palivových článcích, což celou situaci podstatně zjednodušuje.  „Domýšlej globální důsledky svého lokálního jednání,“ připomněl na závěr.

„Chceme se celé téhle tématice věnovat zevrubně, komplexní pohled se souvislostmi je to, co nynější debatě chybí,“ připomněl i Václav Hrabák, předseda energetické sekce Hospodářské komory. Že se v oblasti energetiky a tlaku na její změny nesmí opomíjet žádná souvislost, poukázal i poslanec Jan Zahradník (ODS), místopředseda Výboru pro životní prostředí. „Z pohledu dnešní diskuze je riziková snaha změnit v EU rozhodování z jednomyslného na většinové,“ upozornil Zahradník. To by mohlo znamenat definitivní diktát názorů, na jejichž chyby poukazovali řečníci.

Text memoranda z diskuzního fóra je k dispozici na stránkách Hospodářské komory zde.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 nejsevernějších dolů na světě
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje