Dekarbonizace zásadně zvedne spotřebu elektřiny

Střední odhad vývoje spotřeby elektřiny EGÚ Brno je 25procentní nárůst do roku 2050 bez elektromobility a 40procentní s ní. Foto: iUHLI

Evropa chce dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. A to nejen v energetice, ale i dopravě, průmyslu či zemědělství. To s sebou i přes veškeré snahy o úspory mj. přinese významné zvýšení spotřeby elektřiny.

„Dekarbonizace s jistotou přinese další navýšení podílu elektřiny v konečné spotřebě energie. Ten proces už je v běhu i z jiných důvodů: změny v tvorbě HDP, automatizace, odklon od uhlí a další. V regionu střední a východní Evropy narostla od roku 1990 konečná spotřeba elektřiny o 17 procent, celková spotřeba energie přitom poklesla o 16 procent. Vedle běžných faktorů růstu, jako je vývoj HDP či postupující automatizace a robotizace, by pro plnou dekarbonizaci bylo například v regionu střední a východní Evropy potřeba nahradit mimo jiné přibližně 2,6 petawatthodiny fosilní energie na úrovni konečné spotřeby,“ vysvětlil pro Hospodářské noviny Michal Macenauer ze společnosti EGÚ Brno.

Čtěte také:
Zatmění slunce paralyzuje solární elektrárny
Začíná světová plynová válka?

Střední odhad vývoje spotřeby elektřiny EGÚ Brno je podle něj 25procentní nárůst do roku 2050 bez elektromobility a 40procentní s ní. „Rizika výhledu jsou jak prorůstová – rychlejší přechod na elektromobilitu a vyšší podíl elektřiny v náhradě fosilní konečné spotřeby, tak protirůstová – pomalejší nástup elektromobility, pomalejší dekarbonizace nebo nižší podíl elektřiny na náhradě fosilní konečné spotřeby. Růstová i protirůstová rizika jsou nyní v rovnováze. Významný může být i těžko predikovatelný vliv krize covid-19, která může vývoj zbrzdit o tři až pět let,“ dodal Macenauer.

S růstem poptávky po elektřině počítá i studie BP Energy Outlook 2020 ve všech třech rozvíjených scénářích budoucího globálního vývoje. Také v Evropě se počítá s masivním nárůstem poptávky po elektřině: studie sdružení Eurelectric z roku 2018 předpokládá růst přímé elektrifikace v oblasti dopravy, budov a průmyslu ze současných přibližně 22 procent na 38 až 60 procent podle míry dekarbonizace. K nárůstu spotřeby elektřiny dojde podle Eurelectric v budoucnu i přes zavádění různých programů úspor.

Největší nárůst poptávky po elektřině v rámci dekarbonizace se očekává v oblasti dopravy. Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpokládá globální nárůst počtu elektrických a hybridních vozidel (bez dvoukolových) do roku 2030 ze současných 7,2 milionu na 140 milionů při stávající politice a až na 245 milionů v případě přijetí striktnějších postupů na ochranu klimatu.

V důsledku toho stoupne globálně poptávka po elektřině na napájení elektrovozidel o 550 terawatthodin (běžný vývoj), nebo až o 1000 terawatthodin (scénář ochrany klimatu), což představuje nárůst spotřeby elektřiny o čtyři, respektive o šest procent.