Foto: iUHLI
Překotný vývoj na trhu s energiemi i surovinami, ze kterých se energie vyrábí, hýbe Českem již řadu týdnů a má významné dopady na průmysl, malé a střední podniky i na dodavatelské řetězce se sekundárními dopady na výrobu, zaměstnanost a ceny. Na vině extrémního nárůstu cen je podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého kombinace několika faktorů.
Je to vývoj ekonomiky po první vlně koronaviru, kdy po celosvětových lockdownech poptávka po energiích okamžitě vzrostla, což zvýšilo cenu energetických komodit na světových trzích, nárůst ceny emisních povolenek z 15 eur až k současným 85 eur, povětrnostní podmínky v Severním moři a problémy přenosu obnovitelných energií v rámci energetické distribuční soustavy, napsal Dlouhý členům Hospodářské komory. V budoucnu bude podle něj vývoj cen pravděpodobně umocňován také vlivem evropské zelené politiky.
Postiženo je 95% firem
Hospodářská komora provedla mezi členskými firmami průzkumy, jak na ně současná energetická krize dopadá. Vysoké ceny energií dopadají nejvíce na společnosti, jejichž provozy jsou vysoce energeticky náročné a které zároveň nemají zafixované výhodné ceny. Současná situace velmi tvrdě dopadá i na podniky, které přišly o sjednané dodávky nebo si je včas nenakoupily.
Celkem 95 % účastníků ankety uvedlo, že v porovnání s rokem 2021 jim v ceny vstupů vzrostou. Ze všech nákladových položek přitom bude mít na podnikatele největší dopad právě růst ceny elektřiny. Zároveň se ukazuje, že vývoj cen vstupů je hlavní motivací pro nastavení cen produkce. Přestože ale 95 % respondentům se zvýší ceny vstupů, jen 83 % plánuje zvýšení cen u své vlastní produkce. Nemalá část respondentů tak přistoupí ke snížení svých marží, což se týká především menších firem.
Hospodářská komora tlačí na vládu, aby proti drahým energiím aktivně zasahovala. „Neprodleně po prvním případu ukončení činnosti dodavatele energií jsme oslovili vládu ČR s doporučením, aby zřídila krizový štáb, který by připravil krizový scénář, který by koncové odběratele před drahými energiemi ochránil. Na novou vládu apelujeme s okamžitým úkolem, kterým je nalezení jiného způsobu regulace trhu s energiemi tam, kde to právo EU umožňuje. Prosazujeme konkrétní opatření v úpravě výše povinného příspěvku na obnovitelné zdroje energie, na který v platbě za elektřinu přispívají domácnosti i firmy. Příspěvek tvoří 13,35 % z ceny elektřiny a spadá do kategorie regulovaných položek ceny za elektřinu, tedy těch, o nichž rozhoduje Energetický regulační úřad,“ napsal Dlouhý.
Dlouhodobým úkolem pro vládu úzce provázaným s cenami energií, který hospodářská komora stabilně a systematicky prosazuje při vyjednávání s orgány státní správy i evropskými institucemi, je zajištění stabilních a dostatečných dodávek energie pomocí energie z jádra a zemního plynu.