Drábová: Zásah Černobylu by neznamenal větší riziko

Ruští vojáci odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu obsadili. V Černobylu se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa. Foto: pixabay.com

Při zásahu úložiště radioaktivních odpadů v Černobylu nehrozí podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové větší riziko na delší vzdálenost. Lokální dopady to ale mít může. Omezily by se podle ní na vzdálenost několika kilometrů od úložiště.

Ruští vojáci odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu obsadili. V Černobylu se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko uvedl, že hrozí rozptýlení radioaktivního prachu i do zemí Evropské unie, pokud dělostřelecká palba zasáhne úložiště nebezpečných radioaktivních odpadů. Drábová míní, že na rozsáhlejší vzdálenost riziko nehrozí. Na twitteru také uvedla, že v sarkofágu, který zakrývá havarovaný jaderný blok, už „nejsou radionuklidy, které by mohly způsobit kontaminaci srovnatelnou s rokem 1986 na rozsáhlejším území“. Černobyl leží u hranic s Běloruskem, asi 100 kilometrů od Kyjeva.

Ukrajina představila nový kryt Černobylu

SÚJB později na twitteru uvedl, že Rusové v Černobylu nemohou ani „při použití sebesilnějších výbušnin“ způsobit katastrofu. „Radionuklidy, které by se touto cestou mohly dostat do životního prostředí, zcela jednoznačně nemohou způsobit závažnou kontaminaci v okruhu větším než 30 kilometrů, což je území odpovídající vysídlené zóně v okolí černobylské elektrárny,“ konstatoval úřad, který aktivoval svůj krizový štáb. Radiační monitorovací síť soustavně sleduje úrovně radiace v České republice.

Pokud vím, tak je tam sklad vyhořelého paliva, a tak nevidím bezprostřední nebezpečí,“ sdělil ČTK Michal Šnobr, energetický expert a poradce investiční skupiny J&T. Situace by podle něj mohla být mnohem komplikovanější u fungujících 14 jaderných reaktorů, které kryjí významný díl spotřeby Ukrajiny. Nedaleko Doněcké oblasti je Jaderná elektrárna Záporoží s šesti reaktory, jež kryje čtvrtinu ukrajinské spotřeby, dodal.

Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl ČTK sdělil, že zatím nikdo neví, proč Rusové elektrárnu obsadili a co je jejich cílem. „Nevěřím, že by někdo chtěl provést atak vedoucí k nárůstu radioaktivity v lokalitě či na širším území. Ono by to zasáhlo i toho, kdo to způsobil,“ uvedl. Největším rizikem pro ČR je podle něj „dlouhodobé působení dezinfomátorů, šíření fake news a neefektivnost naší obrany“.