Doba čtení:3 m, 2 s
Jezero Partwitzer See je součástí Lužických jezer, jedné z největších soustav vodních ploch, které kdy člověk uměle vybudoval. Vzniklo na místě povrchového hnědouhelného dolu a dnes je turistickým magnetem.
Vytěžili odsud 213 milionů tun hnědého uhlí, které putovaly do nedalekých elektráren a chemických továren. Obří rýpadla se zastavila v roce 1977. Dnes se toto místo jmenuje Partwitzer See. Jezero s hloubkou až 41 metrů, rozkládající se na ploše 11 km2 (tedy téměř jako přehrada Slapy v Česku), je součástí Lužických jezer. Soustava umělých jezer propojených navzájem kanály leží na pomezí Saska a Braniborska, nedaleko dálnice A13. A zaplavováním dalších povrchových hnědouhelných dolů se tahle nová rekreační oblast stále rozšiřuje, napsaly lidovky.cz.
Čtěte také:
Spor o pozemky okolo jezera Milada
Na rekultivačních jezerech může vyrůst elektrárna
„Včera jsme se ženou podnikli cyklovýlet kolem jezer a je to dost neuvěřitelné, co se tady děje,“ uvedl Perry Keesman z Holandska. „Projížděli jsme úsekem, který se teprve rekultivuje. Pracují tam těžké buldozery, vedle se sází stromy. O pár kilometrů dál je postavené nové zdymadlo. Vypadá to jako u moře. Jen voda se do komory zatím nedostala, ta je fungl nová,“ vypráví udiveně zkušený cestovatel, který se právě vrací z několikaměsíční cesty po Balkáně.
Ve všech zdejších obcích je vidět, že se snaží využít rekultivaci důlních děl a z jezer udělat svůj hlavní marketingový magnet. Na hlavní ulici v Senftenbergu jsou modré patníky, které ukazují, jak daleko je to ještě k jezeru. V roce 2018 do této oblasti dorazilo 271 695 registrovaných turistů. Což je o 6,5 % více, než o rok dřív. I Češi Lužická jezera objevují. Loni jich přijelo 6 912. „To je nárůst o 33,5 % meziročně,“ říká v senftenbergském infocentru Anne Klinkhardtová. Pro Čechy tady mají připravené turistické materiály a plánky. „Teď už sice hlavní sezóna skončila, ale příjíždějí cyklisté a také senioři,“ dodává. Právě hustá síť cyklostezek s dobrým povrchem je kromě vodních sportů hlavním lákadlem regionu. Na své si tady kromě kolařů přijdou i vyznavači in-line bruslí.
Němci mění krajinu, kde se dřív těžilo hnědé uhlí systematicky a s jasným cílem. Vytvořit z bývalých dolů obří rekreační oblast, která nabídne zázemí pro vodní sporty, cyklistiku i pro rodiny s dětmi. K tomu moderní architekturu – beton a sklo. „Jezdí se k nám inspirovat z jiných německých regionů, které rekultivaci teprve čeká,“ říká s jistou pýchou v hlase Stefan Frank a ukazuje na vinici pod terasou návštěvnického centra. „Nikdy bych nevěřil, že se tady bude dařit vinné révě a že zdejší víno budeme prodávat turistům,“ dodává.
I v tuzemsku se pracuje na obnově krajiny poničené těžbou hnědého uhlí. Jen v Ústeckém kraji plánují společnosti ČEZ a Severočeské doly do roku 2060 společně investovat téměř 10,9 miliard korun. Jedním z jejich hlavních rekultivačních projektů zůstává vybudování jezera Libouš, které by v roce 2050 mělo vzniknout na území dnešních Dolů Nástup Tušimice. Jezero bude 22 metrů hluboké. Vodní plocha bude napuštěna přivaděčem z řeky Ohře a zabere téměř 11 kilometrů čtverečních. Kromě toho zde budou další menší jezírka o celkové velikosti 5 hektarů. V okolí jezera bude celkově na 53 km2 provedena lesnická rekultivace nebo je pokryjí pole a louky.
Součástí projektu je i zemědělská rekultivace v lokalitách Březno, Merkur a Prunéřov na ploše téměř 10 km2. Již dokončeným projektem rekultivace je jezero Milada mezi Ústím nad Labem a Teplicemi.
Mohlo by vás zajímat:
Obnovitelné zdroje? Kam vítr, tam analýza
Bývalá šachta vyrábí elektřinu z vody
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů