Podle zprávy kanadské ekonomky Patricie Adamsové spolupracuje Čína se západními „zelenými organizacemi“, které ji za peníze z různých grantů vychvalují. Třeba Greenpeace na svých stránkách uvádí, že „důraz na udržitelný rozvoj zhmotní světové dědictví Číny jako globálního lídra“.
Peking dokáže ovlivňovat jejich chování prostřednictvím nejrůznějších finančních fondů, jakým je kupříkladu Energy Foundation of China, přes níž se na ‚ekologické účely‘ přerozdělují peníze z nadací amerických miliardářů. „Na jednu stranu západní zelení vychvalují současné čínské ambice, co se týče boje proti změnám klimatu, na druhou stranu vůbec nekritizují její současnou masivní uhelnou expanzi. Zavírají oči nad tím, co je zjevné – že Čína neplní své mezinárodní dohody a nehodlá snižovat spotřebu fosilních paliv, ba právě naopak. Ale zatímco svět si tuhle skutečnost již začíná plně uvědomovat, západní environmentalisté mlčí. A Čína je tak využívá jako své užitečné idioty,“ citoval server Info.cz Adamsovou.
Čtěte také:
Jan Horáček: Energiewende v ČR opravdu nechci
Piráti neprosadili jednání o konci uhlí
Podle průzkumů agentury Pew Research Center došlo v posledních letech k zásadnímu obratu světového veřejného mínění. K někdejšímu převažujícímu názoru, že Čína je sice nekontrolovatelně rostoucí, ale v podstatě neškodný „obr“, se dnes přiklání jen menšina dotazovaných jak na americkém, tak na evropském kontinentu.
Ovšem s jedinou zásadní výjimkou – a to jsou ekologické organizace. Zejména z řad „západních environmentalistů a jejich sponzorů,“ uvádí se doslova ve zprávě Patricie Adamsové. „Namísto aby se měla [tato hnutí] na pozoru před současnou rozporuplnou rolí Číny coby nové globální velmoci, zahrnují ji chválou za její (často ale jen proklamované) snahy v oblasti ochrany životního prostředí, přičemž používají superlativy jako ‚nejpříkladnější‘ či ‚herkulovské‘.“
Organizace Greenpeace na svých stránkách uvádí, že „důraz na udržitelný rozvoj zhmotní světové dědictví Číny jako globálního lídra“. Světový fond na ochranu přírody (WWF) vyzdvihuje „ambice čínského prezidenta v oblasti boje proti klimatickým změnám jako neochvějně příkladné a rozhodné kroky“. A Rada pro ochranu přírodních zdrojů (NRDC) – vlivná, byť u nás málo známá kalifornská nevládní organizace založená ve stejné době jako Greenpeace – dokonce vydala knihu Will China Save the Planet? (Zachrání Čína planetu?). Odpověď, kterou přináší, je jasná – ano.
Čínská slova a kroky se diametrálně liší
Podle západních environmentalistů má být Čína „uhlíkově zcela neutrální“ do roku 2060. Jenže dle posledních zjištění se zde plánují investice a otevírání nejen dalších uhelných elektráren – v první polovině roku 2020 byla schválena stavba dalších 23 gigawattů výkonu uhelných zdrojů a zvýšení těžby uhlí z předchozích 25 milionů tun na 141 milionů tun. Navíc jako přední petrochemický výrobce a vývozce Čína mohutně investuje do uhelných zařízení nové generace pro výrobu metanolu a dalších látek vzniklých zkapalňováním uhlí, jejichž zátěž co do emisí skleníkových plynů je vyšší než u konvenční petrochemické produkce. Spolu s tím startují projekty intenzivnějšího těžení a frakování břidlicových plynů, zvýšení využití zemního plynu, budování nových plynovodů a infrastruktury pro jeho využití v průmyslu i domácnostech.
Patricie Adamsová je ekonomka a výkonná ředitelka organizace Probe International, kanadské nevládní organizace zabývající se problematikou hospodářské pomoci zemím třetího světa, ale též již od druhé poloviny 80. let problematikou environmentálního hnutí v Číně. V roce 2003 navštívila Prahu jako jeden z řečníků v projektu Forum 2000. Je světově uznávanou odbornicí na politiku ochrany životního prostředí v Číně a také editorkou anglického překladu světového bestselleru Yangtze! Yangtze!, který je jedním z významných inspiračních zdrojů současného čínského demokratizačního hnutí. Vedle toho je také zakladatelkou World Rainforest Movement (Světového hnutí za záchranu deštných pralesů) a organizace International Rivers Network.