Od severu k jihu může už za dvě desítky let vést přes EU pás zemí, které budou vyrábět méně elektřiny, než samy spotřebují. Nebezpečí se týká 20 států, včetně Česka.
Zhruba polovina evropských zemí, ve kterých žije přes 196 milionů obyvatel, očekává, že v roce v roce 2040 bude muset dovážet elektřinu. Vyplývá to ze scénářů, se kterými pracuje Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E), jež zahrnuje 42 provozovatelů sítí z 35 zemí, včetně Turecka. Mezi 20 států s nedostatkem výrobních kapacit bude patřit také Česká republika. Česká přenosová soustava (ČEPS), která za ČR podklady dodává, v nich nepočítá s provozem původních jaderných bloků v Dukovanech. Nezahrnuje do svých scénářů ovšem ani plánovanou dostavbu Dukovan, která zatím není ani na papíře.
Čtěte také:
Stabilitě sítě pomůžou v budoucnu i malé zdroje
Světové emise rostou, OZE navzdory
„Při dlouhodobém prognózování vývoje obnovitelných zdrojů v ČR vychází společnost ČEPS z platných strategických dokumentů, tedy Státní energetické koncepce a návrhu Národního energeticko-klimatického plánu, které stanovují podíl na spotřebě elektřiny v souladu s evropskými závaznými cíli až do roku 2030,“ vysvětluje mluvčí společnosti Hana Klímová.
Země se záporným saldem výroby elektřiny rozdělí od severu k jihu Evropu. Pás „nedostatečného výkonu“ začne ve Finsku, pokračovat bude přes Estonsko a Litvu do Polska. Patřit do něj bude Česko i Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Itálie a na Balkáně Chorvatsko, Srbsko, Kosovo, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie a Bulharsko. Nedostatek výrobní kapacity se kromě těchto zemí bude týkat ještě Portugalska, Belgie a Severního Irska.
Naopak největší exportní možnosti bude mít pětice států ze západu kontinentu. Na severu to bude Norsko a Švédsko, potom Velká Británie (bez Severního Irska) a Francie a Španělsko. Jednoznačně největší přebytek 99 terawatthodin může mít Francie. Ta má z evropských zemí také největší podíl jaderné energie.
Situace pro Českou republiku bude o to složitější, že jediná země s přebytkovým saldem elektřiny v okolí bude Německo. Jeho přebytek přitom nebude nijak závratný a dovážet navíc budou potřebovat čtyři z osmi německých sousedů.
Prognóza ČEPS pro rok 2040 má dvě varianty. V té optimističtější chybí Česku 23 terawatthodin ročně, v té horší dokonce 30 terawatthodin. Podle scénářů, se kterými na základě dat provozovatelů ČEPS pracuje, nedostatek výroby elektřiny v tuzemsku přitom nezvrátí ani obnovitelné zdroje.
„Pro rok 2040 byla provedena extrapolace předpokládaného vývoje na základě dostupných scénářů ENTSO-E, které reflektují plnění environmentálních cílů EU pro dané období,“ vysvětluje stanovisko mluvčí společnosti. (Hodnocení zdrojové přiměřenosti, zpracované ČEPS, je k dispozici zde.)
Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme