Předseda Hospodářského výboru sněmovny se na českou energetiku dívá bez ideologie. Není uhelný aktivista, ale ani ekoaktivista.
Jaké jsou vaše hlavní priority v oblasti energetiky? Uveďte, prosím, maximálně tři.
Řešení energetiky by mělo být jednou z hlavních priorit nové vlády. Jako předseda hospodářského výboru budu klást důraz na kvalitní projednání všech zákonů z této oblasti. Hospodářský výbor si je vědom napříč politickým spektrem této důležitosti a první výjezdní zasedání se uskutečnilo právě v jaderné elektrárně Dukovany, kde se na nejvyšší úrovni diskutovalo o aktuálních tématech, jako je dostavba JEDU, pozice ČR k zimnímu energetickému balíčku, jaderná úložiště a podobně. Zároveň byl již zřízen podvýbor a stále rezonuje usnesení hospodářského výboru k energetice směrem k vládě, kde Hospodářský výbor konstatuje, že bez výstavby nových zdrojů jaderné energie nebude Česká republika schopna pokrýt svoji budoucí spotřebu elektrické energie bez závislosti na cizích zemích a zároveň vládu České republiky, aby neprodleně a intenzívně začala připravovat výstavbu nových jaderných bloků v elektrárnách Dukovany a Temelín v souladu se schválenou energetickou politikou ČR a aby schválila závazný harmonogram všech základních kroků.
Čtěte také:
Z jaderné elektrárny je lunapark
Jaderné elektrárny jsou jako aerolinky
Dále je třeba upozornit, že toto odvětví prochází velkými změnami díky novým technologiím, jako jsou bateriové systémy pro carsharing, tedy sdílení automobilů, elektromobilita a podobně, ale též v kontextu přístupu ostatních evropských zemí k problematice. Do budoucna je určitě žádoucím bezemisní energetický mix postavený především na jaderné a obnovitelné energii, avšak do poloviny třicátých let, než budeme mít nový zdroj, se zřejmě bez části fosilní energie neobejdeme. V ČR je jednoznačně pozitivní přístup k jaderné energii napříč politickým spektrem – nové jádro si přejí dvě třetiny Čechů. Její množství se bude pohybovat okolo 50 procent energetického mixu. Distribuční síť bude vypadat jinak než dnes, tok energie nebude probíhat jednosměrně k zákazníkovi, ale budou to „Smart systémy“ s vysokou mírou moderních technologií, jak v komunikačních, tak i koncových prvcích.
Jak velkou roli – v následujících 10 letech – můžou v českém energetickém mixu hrát obnovitelné zdroje a proč?
Ano, trend, který v posledních letech akcentuje Evropa, je třeba brát v potaz. Jasným lídrem je nyní Čína. Na ni připadá zhruba 40 procent z celkových 333,5 miliardy dolarů, tedy téměř sedm bilionů korun, které se do zelené energie loni po celém světě investovaly. Alespoň 35 procent spotřebované energie by v roce 2030 mělo v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. V našich podmínkách lze hovořit o 15 procentech. To je dáno především omezenými možnostmi české krajiny, jak již bylo řečeno. Zajímavým řešením by byla i mezinárodní spolupráce se sousedními státy na společném projektu větrné energie v Německu a vodní energie v Rakousku, která tvoří zásobník, s využitím právě propojení přes Českou republiku a regulaci na našem území. O tom ještě půjde řeč. Zatím nám tato energie pouze proudí v sítích, způsobuje jejich nestabilitu a my z ní nic nemáme. Kdyby se nám podařilo tento problém vyřešit, bylo by to záslužné jak z hlediska mezinárodní spolupráce, tak i navýšení obnovitelných zdrojů. Celkovou potřebu ČR ale tato energie nepokryje zejména v době bezvětří.
V následujících letech se můžeme bavit o navýšení OZE v jednotkách procent, to je při rozumné podpoře reálné i bez toho abychom spotřebitele zatěžovali dalšími poplatky. Desítky procent navíc to však v průběhu jednotek let nebudou. Pro srovnání: v roce 2022 by se měla snížit výroba elektřiny z fosilních zdrojů ze zhruba 60 na 30 procent, tedy o více, než je celý náš současný podíl OZE v energetickém mixu. (60 % je údaj ze Státní energetické koncepce z roku 2015, odkaz zde. Pozn. red.)
Energetiku nesmíme provozovat po staru.
Co Česká republika nesmí nikdy udělat, aby si zachovala energetickou bezpečnost a soběstačnost?
Vzdát se jaderné energie.
Na druhém místě vzdát se nových průmyslových trendů, decentrální energetiky a požadavků Průmyslu 4.0 a inteligentních budov, a provozovat systém stále postaru. Krom toho, že to není moderní a efektivní, nám to může po uzavření části uhelných elektráren vytvořit problém. V poledne bychom měli nadvýrobu ze slunečních elektráren, v ranní a odpolední průmyslové šičce bychom mohli mít mírný nedostatek nebo dražší energii.
A konečně na třetím, a možná nikoli posledním místě, vzdát se současné fosilní energetiky bez jasné náhrady. U té části elektráren i tepláren, která nebude uzavřena, musí být dokončena ekologizace podle přísných evropských předpisů, aby neškodila zdraví a přírodě jako za minulého režimu, a měla by zůstat funkční do poloviny třicátých let, než budeme schopni postavit nový zdroj.
Co naopak Česká republika musí udělat, aby si zachovala energetickou bezpečnost a soběstačnost?
Rozhodně je třeba učinit rozhodnutí pro dostavbu JEDU, pak bude ČR energeticky soběstačná a modernizovat celou soustavu a její provoz. Neplánované kruhové toky jsou nebezpečím pro přenosovou soustavu a energetickou bezpečnost, zejména pokud v sousedním státě hodlají v roce 2022 odstavit jaderné bloky a nemají za ně náhradu ani vedení ze severu. S tím souvisí i ukončení rakousko-německé obchodní zóny, která vyvolává právě ony kruhové toky: dva státy spolu obchodují, ale teče to přes území třetího bez jeho souhlasu a bez náhrady…
Česká krajina stanovuje limity využití OZE.
Tato skutečnost je v souvislosti s dokončením trhu považována i v Bruselu za vážnou překážku bránící efektivní přeshraniční výměně elektřiny v regionu střední a východní Evropy, která komplikuje zavedení otevřeného, integrovaného a flexibilního trhu s elektřinou. Měl by být kladen důraz na dostatečný akcent významu jaderné energie v rámci přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. A měla by být zdůrazňována technologická neutralita – jaderná energetika by měla být nahlížena a případně podporována stejným způsobem jako ostatní bezemisní technologie. Bylo by účelné koordinovat, konstruktivně propojovat, případně spolupracovat na výzkumu v oblasti jaderné bezpečnosti, provozní spolehlivosti a nakládání s radioaktivními odpady a koordinace mezinárodní spolupráce v jaderném výzkumu.
Podobné kroky nás čekají i na úrovni distribučních soustav, ve kterých se odehrává vlastní technologická změna. V některých případech je ještě neumíme efektivně řídit, do roku 2020, kdy chce Škodovka produkovat elektromobily, bychom se měli například naučit řídit nabíjení elektromobilu tak, aby se dobíjely ze slunečních elektráren a nevytvářeli zbytečné nároky na další fosilní energii.
Pokračování rozhovoru přineseme v úterý.
Radim Fiala
Osmačtyřicetiletý Radim Fiala je místopředsedou strany Svoboda a přímá demokracie (SPD), kterou v roce 2015 spoluzakládal. V letech 1998 – 2012 byl členem ODS, za niž byl poslancem. Ze strany vystoupil kvůli nesouhlasu se zvyšováním daní. Vláda Petra Nečase kvůli jeho kroku ztratila většinu 101 hlasů. Při hlasování o nedůvěře této vládě se hlasování zdržel.
V roce 2013 se stal poslancem za Úsvit přímé demokracie v Olomouckém kraji. V březnu 2015 byl ze strany vyloučen spolu s jejím zakladatelem Tomiem Okamurou. Ve volbách 2017 byl poslancem zvolen za SPD.
Radim Fiala je od roku 1993 aktivní také v oboru ochrany osob a majetku.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Caterpillar představil osm novinek