EU se rozhodla Visegrád „uslibovat“

Zprávy z Bruselu znějí jasně: Unie chce změnit přístup k Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku. Zkusí hrát „něco za něco“. Konec tlaku na migrační kvóty výměnou za vstřícnost ke klimatické politice. Dá se tomu věřit?

Známá hláška „slibem neurazíš“ je opět ve hře. Vytáhla ji předsedkyně EU Ursula von der Leyenová vůči zemím V4. Podle německého deníku Die Welt, na který se české zdroje odvolávají, například v březnu Komise nenavrhne rozdělování migrantů podle pevných kvót, což znovu a znovu zkouší prosadit Německo i jižní státy Unie. „Místo toho bude chtít Brusel podle deníku výrazně rozšířit ochranu vnějších hranic EU a přijmout urychlená opatření pro důslednější vracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu,“ píše deník E15 (zde). Výměnou za to bude vedení EU očekávat ochotu ke kompromisu v otázce budoucího rozpočtu a klimatické politiky.

Čtěte také:
Analýza: Prohnilé pilíře klimatické víry
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Dává tohle nějaký smysl? S ohledem na to, že již předchozí Komise slibovala lepší zabezpečení unijních hranic a nestalo se zatím nic, tak lze nynější rétorice věřit jen stěží. Tím spíš, že Ursula von der Leyenová má k silovým složkám velmi vlažný přístup. Dokazovala to po celou dobu svého působení ve funkci spolkové ministryně obrany. Za jejího vedení totiž Bundeswehr dosáhl stěží porovnatelné bojové neschopnosti. Těžko tedy mávnutím kouzelného proutku pochopí, co je potřeba zajistit, aby někdo mohl efektivně střežit hranice EU. Včetně toho, že střežení musí fungovat tak, aby to přicházející odradilo. Což těsně souvisí s vracením migrantů do jejich zemí. Předsedkyně vracení slibuje také, jenže dosavadní zkušenost s ním je v Unii mizerná.

Sliby v oblasti migrace by se tedy daly brát vážně až ve chvíli, kdy by bylo jasné, že ochrana hranic již efektivně funguje, stejně jako repatriace nepřijatých migrantů. Tedy valné většiny migrantů. Dokud tomu tak nebude, není o čem mluvit. Mimo jiné proto, že dokud se nerozjede repatriace ve velkém, bude stále někde v pozadí číhat vnucování kvót.

Předsedkyně tuhle vějičku zkouší pravděpodobně proto, že problém migrace a vnucovaných kvót správně považuje za těžký kalibr. Jeho použitím by chtěla získat vstřícnost k rychlému prosazení Zelené dohody pro Evropu. Tenhle manifest alarmistického dogmatismu si totiž vybrala jako svůj nejdůležitější úkol v čele půlmiliardové EU. Jenže tahle snaha o likvidaci evropského průmyslu a dost možná i evropského způsobu života je neméně těžkým kalibrem. Rozpočet, pro který by ráda výměnou za odložení migračních kvót získala také větší vstřícnost V4, ovšem nemá kalibr o nic menší. Tím spíš, že jeho souvislost se „Zelenou dohodou“ je víc než zřejmá.

Může tedy její, z popsaných důvodů nepříliš věrohodná, nabídka, padnout na úrodnou půdu? Neměla by. Všechny čtyři země mají jasné plány v oblasti jaderné energetiky, kterou považují pro svůj zdrojový mix za nezbytnou. Protože nemají, pomineme-li uhlí, jiné spolehlivé zdroje. Tedy kromě plynu, který do pár let čeká stejně nenávistná kampaň, jako je tomu nyní s uhlím. Jenže jádro odmítá Evropský parlament a nepostavila se za něj ani Evropská rada. Takže co vlastně chce von der Leyenová Visegrádským zemím nabízet? Že bude možná dodržovat své povinnosti v ochraně hranic, když ony uvrhnou své občany do temna nestabilních dodávek elektřiny a obrovských investic do její vysněné „uhlíkové neutrality“? Tuhle nabídku musí V4 rázně a jednotně odmítnout.

Mohlo by vás zajímat:
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
V Kodani vzniká unikátní spalovna se sjezdovkou