EU se shodla na zavedení uhlíkového cla

Odborníci varují, že cla zvýší ceny dovážených surovin a následně i zboží pro spotřebitele. Foto: pixavay.com

Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíkového cla, kterým chce sedmadvacítka zpoplatnit dovoz některých produktů, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Schválili to unijní ministři financí. Členské země musejí nyní dohodnout podrobnosti systému s europoslanci.

Evropská komise (EK) navrhla uhlíkový poplatek v rámci loňského a dosud největšího klimatického balíčku, jehož cílem je nasměrovat evropský blok ke splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030. Mechanismus označovaný anglickou zkratkou CBAM má vyrovnat znevýhodnění evropských producentů, kteří budou muset plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci v zemích mimo EU.

Musíme zachovat konkurenceschopnost ekonomiky EU, ale zároveň se více snažit o ochranu klimatu,“ řekl po jednání novinářům německý ministr financí Christian Lindner. Jeho země patří k zastáncům přísnější klimatické politiky.

Smutný: Rusko si koupilo evropské politiky i aktivisty

Členské země neměly na zavedení dovozního poplatku jednoznačný názor, nakonec se však shodly na kompromisní variantě. Podle komise by část příjmů z uhlíkového cla měla být jedním ze zdrojů, s jejichž pomocí bude EU splácet svou historicky první společnou půjčku na mimořádný fond obnovy. Komise by z cla chtěla pro tento účel získat zhruba miliardu eur (25,5 miliardy Kč) ročně.

Odborníci i dovozci varují

Ekonomové však před zaváděním uhlíkového cla poměrně hlasitě varují. Cla totiž zvýší ceny dovážených surovin a následně i zboží pro spotřebitele, kteří nakonec ponesou náklady klimatické politiky na svých bedrech. Evropskou unii rovněž čekají velmi tvrdé obchodní spory a velmi pravděpodobně i odvetná opatření ze strany dovozců.

Kudy ven z energetické krize?

Návrhy na zavedení uhlíkové cla ostře odsoudili Číňané. Podle nich jsou diskriminační a v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Brusel je přitom terčem kritiky i mimoevropských demokratických zemí. Číňané se shodují například s Australany v tom, že EU nepřípustně směšuje obchodní a klimatickou politiku. Kritičtí vůči uhlíkovým clům jsou kromě Číny také další vlivní členové skupiny BASIC – Indie, Brazílie a Jižní Afrika.

Navíc je nutné počítat s tím, že při jeho schvalování zastánci návrhu narazí v samotné Unii na odpor zástupců řady odvětví – včetně odborářů, kterým se kvůli clu prodraží vstupní suroviny. Problém dopadů globální konkurence na Evropu se totiž může přesunout jen na jinou úroveň v celém dodavatelském řetězci – uhlíkové clo podpoří třeba zdejší výrobce hnojiv, ale oslabí konkurenční schopnost producentů pšenice, popsal již v loňském hrozící problémy server E15.cz.