Poslanci ve Štrasburku schválili plyn a jádro jako „zelené zdroje“. Proti ovšem bylo 278 z nich a to  včetně českých Pirátů. Ostatní Češi hlasovali pro.

V Evropském parlamentu existuje minimálně 278 bezohledných klimatistů, kteří bez ohledu na reálné technologické možnosti a fyzikální zákony hlasovali proti zájmům lidí, žijících v Evropě. Proti plynu a jádru. Mezi nimi i čeští Piráti. Co to o této straně vypovídá, je nasnadě. Tvrzení jejich europoslankyně Markéty Gregorové, že hlasovali pouze proti plynu, na věci nic nemění. Ani její tvrzení, že plyn prosadili mimo jiné ruští lobbisté a jeho schválení znamená podporu ruské agrese na Ukrajině.

Je samozřejmě bezpochyby pravda, že velkolepé nasazení plynu, včetně ruského, prosadili i ruští lobbisté. Například bývalí němečtí kancléři Gerhard Schröder a Angela Merkelová. Jejich podíl na rusifikaci plynárenství je mimo diskuzi. Nemenší podíl na něm však mají i nejrůznější zelené organizace, které jej dlouho vnímaly jako lepší alternativu k uhlí. Kolik z nich bylo kromě aktivistů také lobbisty či přímo ruskými agenty není zatím jasné. Ale protože i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg konstatoval, že Rusko platilo zelené aktivisty, vystupující proti frakování, je málo pravděpodobné, že by si tuto možnost ruské tajné služby nechaly ujít. Ostatně chování pana Schrödera po ruském vpádu na Ukrajinu také zavdává podnět k nejedné pochybnosti o míře jeho závazku vůči východní plynové velmoci.

Europoslanci schvalili taxonomii pro jádro a plyn

A je také pravdou, že již na jaře 2018 měli poslanci Evropského parlamentu k dispozici bezpečnostní studii, jež varovala zejména před energetickou závislostí na Rusku (zde). Vyzývala také k diverzifikaci dodavatelů. Opakovaně pak závěry studie doporučovaly budování odpovídajících kapacit pro příjem LNG ze zámoří a jeho využívání. Leč kapacity pro LNG se jaksi příliš nebudovaly a diverzifikace dodavatelů neproběhla. Jistě i zásluhou ruských lobbistů a agentů. Výsledkem v každém případě je značná závislost členských států EU na zemním plynu. Jestliže tedy zelení europoslanci, včetně českých Pirátů, chtějí mít teplo, elektřinu a fungující průmysl a nechtějí se vrátit k uhlí (tam kde to jde), nemohou házet plynu klacky pod nohy. Což v europarlamentu pochopilo jen 328 poslanců.

Tohle číslo je prachmizerným vysvědčením pro dámy a pány, kteří si troufají být členy Evropského parlamentu. Protože zcela seriózních informací o tom, že bez plynu se ještě hezkých pár let neobejdeme (stejně jako bez uhlí), je k dispozici spousta. Kdo z nich se chtěl o problematice něco solidního dozvědět, měl velké množství možností. Je proto doslova strašidelné, že téměř 300 evropských poslanců se spokojilo s nesolidními zprávami a „studiemi“ zelených organizací. Organizací, jež se chovají úplně stejně jako lobbisté, včetně těch proruských. Včetně toho, že víme, že do zelených kampaní proti frakování šly ruské peníze…

Europarlament by vůbec neměl mluvit do tak důležitých věcí, jako je energetika. Protože minimálně skoro polovina jeho členů není schopná pracovat s informacemi. A není schopná pochopit přírodní zákony či současný stav technologií, jež prostě jejich „klimatickou“ revoluci neumožňují bezpečně provést. Což je pro tak odpovědnou funkci jasná diskvalifikace. Nebo jsou to lobbisté, jejichž úkolem je co nejrychlejší maximální oslabení Evropy? Jestli ano, kdo jim asi takový úkol zadal? Když už jsme u toho, Evropská komise nemá co přicházet s nějakou taxonomií. Protože energetický mix je výsostnou záležitostí samostatných států. Což ovšem zase nikdo z premiérů neměl odvahu eurokomisařům říct.